Násilná smrt ruského válečného blogera, který zemřel při nedělní explozi v jedné z petrohradských kaváren, upřela pozornost na zvláštní postavení těchto svérázných zpravodajů a komentátorů během války na Ukrajině.
Před současným úderem čelila Zakarpatská oblast ruskému úderu naposledy loni 17. listopadu, kdy úlomky rakety sestřelené ukrajinskou protivzdušnou obranou dopadly blízko města Rachiv. Kdysi byla součástí Československa.
Zatímco ukrajinská strana informuje o detailech své úspěšné operace mířené na ciltivá místa ruské armády, Kreml i státní média mlčí. Jde přitom o osvědčenou taktiku, jak se vyhnout otázkám ze strany společnosti.
Prezident hokejového klubu Oceláři Třinec Ján Moder patří k nejbohatším lidem v Česku. V rozhovoru pro Seznam Zprávy přiblížil, jak jeho byznys ovlivňuje válka na Ukrajině a levná zahraniční ocel. Prozradil, jaký má sen.
Zatímco rubl spadl na dvouleté minimum, Kreml se snaží o uklidnění situace a slibuje, že má vše pod kontrolou. Situace se ovšem odrazí i v životech běžných Rusů a jejich ochota platit za válku podle průzkumů klesá.
Zima ani letos nepřinesla na ukrajinské bojiště zásadní zpomalení bojů. Zvlášť Rusové by naopak mohli i v dalších týdnech ještě zvýšit tlak, a přivést tak ukrajinské obránce do potíží.
Ruský prezident Vladimir Putin sice ještě kandidaturu sám neoznámil, média i analytici ale očekávají, že k tomu dojde během nadcházejících několika týdnů. Nasvědčují tomu i prohlášení z prezidentova okolí.
Násilná smrt ruského válečného blogera, který zemřel při nedělní explozi v jedné z petrohradských kaváren, upřela pozornost na zvláštní postavení těchto svérázných zpravodajů a komentátorů během války na Ukrajině.
Podle analytika státní agentury VCIOM se Rusové vzpamatovali z válečného šoku a nyní si hledají novou stabilitu. Více než 80 procent věří, že Rusko posílí jako velmoc.
O co jde Kremlu s nabídkou příměří, se kterou přišel na poslední chvíli před pravoslavnými Vánocemi? Ve hře je čas na přeskupení a odpočinek vojsk i informační operace namířená proti Ukrajincům.
Lidé jsou dnes rozdělení a nikdo neposlouchá nikoho. To mě opravdu znepokojuje, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy nositel Nobelovy ceny za ekonomii Eugene Fama.
Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb zvažuje kandidaturu na prezidenta. Rozhodne se prý na poslední chvíli a záležet bude na tom, jací budou kandidáti. Proč se mu nelíbí stávající zájemci o Hrad?
Rusové se před Putinovou agresí proti Ukrajině neměli nijak zvlášť dobře. Ani ti moskevští. Válka s Ukrajinou jejich životní úroveň zhoršila. Západní sankce připravily Rusy o to, co je v 21. století bráno za civilizační standart.
Tak, čepičku z alobalu si nasadíme hezky na hlavu a začneme: Rusko bojuje na Ukrajině s ještěry. Za konfliktem mezi Moskvou a Kyjevem stojí západní bankéři. Je to skrytá třetí světová válka…
Na demonstrace proti ruskému válečnému šílenství nechodí jen Češi, ale také Ukrajinci, kteří tu žijí, a čeští Rusové. Ti hlásí, že Vladimir Putin není jejich prezident. Seznam Zprávy přináší čtyři příběhy z pátečního protestu.
Američtí zákonodárci navrhují v případě invaze na Ukrajinu odříznutí Ruska od přístupu na finanční trhy a chtějí také zvýšení dodávek zbraní Kyjevu. Rozdíl v názoru na případnou ruskou agresi mezi republikány a demokraty není.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním televizním projevu prohlásil, že má informace o chystaném státním převratu na Ukrajině s ruskou účastí. Kreml jakoukoliv účast na údajném puči popřel.
Rusko vzbuzuje zbrojením na Arktidě obavy Spojených států. Před setkáním Arktické rady představilo zmodernizovanou vojenskou základu a Putin varoval, že vyrazí zuby všem, kdo se pokusí Rusku sebrat území, na které má nárok.
Je to důkaz bezradnosti a agresivní politiky vůči Česku. Těmito slovy hodnotí v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář to, že ruská vláda označila Česko a USA za nepřátelské země.
Ještě v neděli se před vyhlášením příměří na Donbasu bojovalo, od půlnoci ale zavládl klid zbraní. Rusko a Ukrajina se však i nadále zásadně liší v řadě témat, která až dosud bránila naplnění mírových dohod z Minsku.
Po sečtení 80 procent hlasů změny v ruské ústavě odsouhlasilo téměř 78 procent voličů. Ruskému prezidentovi se tak zřejmě otevře možnost zůstat v úřadu do roku 2036. Jeho odpůrci ale mluví o zmanipulovaných datech a lžích.