Vojenské manévry, které měly podle Pekingu za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Tchaj-wanu, skončily . Ostrov hlásí, že se k němu přiblížilo 11 čínských lodí a 70 letadel, Čína se netají „simulací útoků na důležité cíle“.
V pátek střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů.
Čínská armáda ve čtvrtek v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do něhož zapojila různé druhy vojsk. Stalo se tak jen pár dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. Toho Peking označuje za separatistu.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
Tchaj-wan hlásí, že v okolí ostrova se pohybují čínská vojenská letadla a válečné lodě. Peking pokračuje ve vojenských aktivitách tři týdny před tchajwanskými volbami.
Čína v poslední době stupňuje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu. Ostrov se na možný čínský útok, který by podle něj mohl přijít už v roce 2027, chystá rozšiřováním své podmořské flotily. Otestuje první vlastní ponorku.
Tchaj-wan oznámil, že v okolí ostrova od nedělního do pondělního rána zaznamenal přes sto čínských letadel a několik námořních plavidel. Varuje před eskalací napětí v regionu.
Čínská armáda v sobotu zahájila vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu v reakci na návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie v USA. Tchaj-pej krok Pekingu odsoudila a vyjádřila odhodlání bránit svobodu a demokracii.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního poledne v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 58 čínských letadel a devět lodí. Čína tímto vojenským cvičením chce pohrozit ostrovnímu státu za návštěvu prezidentky Cchaj USA.
Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny.
V Pekingu po pěti letech začíná další sjezd Komunistické strany Číny, prezident Si Ťin-pching ho zahájil proslovem, v němž představil své plány na další roky. Hrozil Tchaj-wanu, slíbil podporu porodnosti a chválil ochranu přírody.
Tchaj-wan by v případě napadení Čínou bránili američtí vojáci. V rozhovoru pro americkou stanici CBS to v neděli uvedl prezident Joe Biden. Pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku ze strany Číny, USA by neváhaly vyslat své síly.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Peking pohrozil tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Na Tchaj-wan dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. K události dochází jen necelé dva týdny poté, co Čínu svou návštěvou ostrova rozlítila, Nancy Pelosiová.
Čínské námořní cvičení u Tchaj-wanu probíhá i v oblastech, kam se dřív pekingské síly neodvážily. Analytici nepředpokládají, že by současné napětí vyústilo ve válku, Čína ale manévry testuje, jak by útok zvládla.
Čína pro námořní cvičení vymezila šest oblastí, jež se rozprostírají okolo celého Tchaj-wanu, některé z nich částečně zasahují i do dvanáctimílového pásma tchajwanských pobřežních vod.
Napětí kolem možné cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan vyústilo ze slovního zastrašování k reálným činům. Do sporných vod Jihočínského moře zamířila „superletadlová“ loď USS Ronald Reagan.
Pokud Čína ve snaze přisvojit si Tchaj-wan využije vojenskou sílu, zřejmě nebude mít co do činění jen s USA. Na scénu vstupuje i Japonsko. A čím dál hlasitější jsou zejména na sociálních sítích čínští nacionalisté.
Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými tchajwanskými kolegy. Na stanici CNN tuto informaci potvrdila Cchaj Jing-wen - prezidentka ostrova, který za součást svého území považuje Čína.