Vojenské manévry, které měly podle Pekingu za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Tchaj-wanu, skončily . Ostrov hlásí, že se k němu přiblížilo 11 čínských lodí a 70 letadel, Čína se netají „simulací útoků na důležité cíle“.
Donald Trump tvrdí, že se Si Ťin-pchingem „hodně mluvil“ o Tchaj-wanu i o amerických dodávkách zbraní ostrovu. Zároveň však „nedal žádný závazek“. Summit tak ukázal, že Tchaj-wan zůstává hlavní linií zlomu mezi USA a Čínou.
Prezident Donald Trump v Pekingu navštívil čínského protějška Si Ťin-pchinga. Zatímco oba lídři deklarovali osobní přátelství a snahu ukončit obchodní válku, napětí panuje kolem otázky Tchaj-wanu.
Čína chce, aby USA vůči Tchaj-wanu změnily slovník z „nepodporujeme“ nezávislost na „odmítáme“. USA slibují, že blížící se summit jejich postoj nezmění. Ostrov ale ví, že rozhodovat může i jediná nejasná věta z Trumpových úst.
„Dokonalá bouře pro Tchaj-wan v roce 2026?“ ptá se expertka Yun Sun a předkládá argumenty, proč podle ní Čína může zaútočit už letos. Její článek určitě přináší neotřelý a znepokojivý pohled na věc. Jak moc je ale přesvědčivý?
Tchaj-wan vnímá telefonát mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem jako krok ke stabilitě regionu. Zatímco Peking varuje před rekordními dodávkami amerických zbraní na ostrov, Trump označil vztahy s Čínou za mimořádně dobré.
Bez kontextu mohou poslední Trumpovy výroky na účet Číny a Tchaj-wanu vyznívat jako posvěcení Si Ťin-pchingových záměrů. Na postojích obou stran Tchajwanské úžiny se však nic nemění.
V rozhovoru Donald Trump prohlásil, že je na čínském prezidentovi, co udělá na Tchaj-wanu, zároveň ale nechce, aby nad ním převzal moc. Podle něj čínský prezident ale pokládá Tchaj-wan za součást Číny.
Třídenní čínské vojenské manévry blízko Tchaj-wanu skončily. Tchajwanské ministerstvo obrany například v úterý zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. Manévry začaly v pondělí.
Spojené státy minulý týden oznámily plán prodat Tchaj-wanu, který Čína považuje za součást svého území, zbraně v hodnotě 11,1 miliardy dolarů. Čína krok kritizuje a upozorňuje USA, že tím jen urychlují hrozbu válečného konfliktu.
Tématem pondělního telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem bylo mimo jiné připojení Tchaj-wanu k Číně. Prezidenti mluvili i o válce na Ukrajině.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny.
V Pekingu po pěti letech začíná další sjezd Komunistické strany Číny, prezident Si Ťin-pching ho zahájil proslovem, v němž představil své plány na další roky. Hrozil Tchaj-wanu, slíbil podporu porodnosti a chválil ochranu přírody.
Tchaj-wan by v případě napadení Čínou bránili američtí vojáci. V rozhovoru pro americkou stanici CBS to v neděli uvedl prezident Joe Biden. Pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku ze strany Číny, USA by neváhaly vyslat své síly.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Peking pohrozil tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Na Tchaj-wan dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. K události dochází jen necelé dva týdny poté, co Čínu svou návštěvou ostrova rozlítila, Nancy Pelosiová.
Napětí kolem možné cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan vyústilo ze slovního zastrašování k reálným činům. Do sporných vod Jihočínského moře zamířila „superletadlová“ loď USS Ronald Reagan.
Čínský prezident Si Ťin-pching po týdnu napětí slíbil, že se zasadí o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem. Otázka Tchaj-wanu je podle něj pro Čínu vnitřní záležitostí, zahraniční země by se do této věci neměly vměšovat.