Vojenské manévry, které měly podle Pekingu za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Tchaj-wanu, skončily . Ostrov hlásí, že se k němu přiblížilo 11 čínských lodí a 70 letadel, Čína se netají „simulací útoků na důležité cíle“.
Čínská armáda začala v pondělí s vojenskými cvičeními svých vojsk v okolí Tchaj-wanu. Mají varovat ostrov před případnou nezávislostí na Číně, ta jej považuje za svou provincii.
Na moři se odehrává další mezinárodní drama kvůli podezření ze sabotáže podmořské infrastruktury. Tchaj-wan žádá Jižní Koreu o spolupráci při vyšetřování čínské lodě.
Čína provedla vojenské manévry u Tchaj-wanu. Její ozbrojené síly se k ostrovu přiblížily ze všech stran. Na moři navíc Peking není jen čím dál aktivnější, ale i silnější. Disponuje už větším množstvím lodí než Američané.
Ostrovní vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že nebude eskalovat konflikt, ale zvýšilo pohotovost.
Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Na čínské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí.
Čína posiluje svou přítomnost v okolí Tchaj-wanu. Peking dlouhodobě hovoří o demokraticky spravovaném Tchaj-wanu jako o svojí provincii a tvrdí, že sjednocení Číny s ostrovem je nevyhnutelné.
V pátek střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů.
Čínská armáda ve čtvrtek v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do něhož zapojila různé druhy vojsk. Stalo se tak jen pár dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. Toho Peking označuje za separatistu.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
Tchaj-wan nad svým územím pozoroval dvanáct čínských letounů. K překročení hranice došlo den po odjezdu ministra zahraničí USA Anthonyho Blinkena z Číny.
Čínská rybářská loď se ve čtvrtečních ranních hodinách převrátila poblíž tchajwanských ostrovů. Společné záchranné akce dvou znepřátelených stran nejsou v regionu výjimečné.
Tchaj-wan hlásí, že v okolí ostrova se pohybují čínská vojenská letadla a válečné lodě. Peking pokračuje ve vojenských aktivitách tři týdny před tchajwanskými volbami.
Čínská armáda v sobotu zahájila vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu v reakci na návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie v USA. Tchaj-pej krok Pekingu odsoudila a vyjádřila odhodlání bránit svobodu a demokracii.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního poledne v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 58 čínských letadel a devět lodí. Čína tímto vojenským cvičením chce pohrozit ostrovnímu státu za návštěvu prezidentky Cchaj USA.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Peking pohrozil tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Čínské námořní cvičení u Tchaj-wanu probíhá i v oblastech, kam se dřív pekingské síly neodvážily. Analytici nepředpokládají, že by současné napětí vyústilo ve válku, Čína ale manévry testuje, jak by útok zvládla.
Čína pro námořní cvičení vymezila šest oblastí, jež se rozprostírají okolo celého Tchaj-wanu, některé z nich částečně zasahují i do dvanáctimílového pásma tchajwanských pobřežních vod.
Napětí kolem možné cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan vyústilo ze slovního zastrašování k reálným činům. Do sporných vod Jihočínského moře zamířila „superletadlová“ loď USS Ronald Reagan.