Vojenské manévry, které měly podle Pekingu za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Tchaj-wanu, skončily . Ostrov hlásí, že se k němu přiblížilo 11 čínských lodí a 70 letadel, Čína se netají „simulací útoků na důležité cíle“.
Čína provedla vojenské manévry u Tchaj-wanu. Její ozbrojené síly se k ostrovu přiblížily ze všech stran. Na moři navíc Peking není jen čím dál aktivnější, ale i silnější. Disponuje už větším množstvím lodí než Američané.
Ostrovní vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že nebude eskalovat konflikt, ale zvýšilo pohotovost.
Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Na čínské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí.
Koncert čínského rappera Wang I-tchaje plánovaný na 14. září byl zrušen poté, co označil hlavní město Tchaj-wanu jako čínské. Interpretovi byl navíc zakázán vstup na ostrov.
Dohoda Číny a Tchaj-wanu, která zahrnuje odškodnění rodin obětí a repatriaci jejich těl do Číny, může podle BBC snížit napětí v citlivé oblasti Tchajwanského průlivu.
V pátek střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů.
Čínská armáda ve čtvrtek v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do něhož zapojila různé druhy vojsk. Stalo se tak jen pár dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. Toho Peking označuje za separatistu.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
Čínská rybářská loď se ve čtvrtečních ranních hodinách převrátila poblíž tchajwanských ostrovů. Společné záchranné akce dvou znepřátelených stran nejsou v regionu výjimečné.
Tchaj-wan hlásí, že v okolí ostrova se pohybují čínská vojenská letadla a válečné lodě. Peking pokračuje ve vojenských aktivitách tři týdny před tchajwanskými volbami.
Čínská armáda v sobotu zahájila vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu v reakci na návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie v USA. Tchaj-pej krok Pekingu odsoudila a vyjádřila odhodlání bránit svobodu a demokracii.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního poledne v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 58 čínských letadel a devět lodí. Čína tímto vojenským cvičením chce pohrozit ostrovnímu státu za návštěvu prezidentky Cchaj USA.
Tchaj-wan by v případě napadení Čínou bránili američtí vojáci. V rozhovoru pro americkou stanici CBS to v neděli uvedl prezident Joe Biden. Pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku ze strany Číny, USA by neváhaly vyslat své síly.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Peking pohrozil tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Na Tchaj-wan dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. K události dochází jen necelé dva týdny poté, co Čínu svou návštěvou ostrova rozlítila, Nancy Pelosiová.
Čínské námořní cvičení u Tchaj-wanu probíhá i v oblastech, kam se dřív pekingské síly neodvážily. Analytici nepředpokládají, že by současné napětí vyústilo ve válku, Čína ale manévry testuje, jak by útok zvládla.
Čína pro námořní cvičení vymezila šest oblastí, jež se rozprostírají okolo celého Tchaj-wanu, některé z nich částečně zasahují i do dvanáctimílového pásma tchajwanských pobřežních vod.
Napětí kolem možné cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan vyústilo ze slovního zastrašování k reálným činům. Do sporných vod Jihočínského moře zamířila „superletadlová“ loď USS Ronald Reagan.
Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými tchajwanskými kolegy. Na stanici CNN tuto informaci potvrdila Cchaj Jing-wen - prezidentka ostrova, který za součást svého území považuje Čína.