Vojenské manévry, které měly podle Pekingu za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Tchaj-wanu, skončily . Ostrov hlásí, že se k němu přiblížilo 11 čínských lodí a 70 letadel, Čína se netají „simulací útoků na důležité cíle“.
Donald Trump tvrdí, že se Si Ťin-pchingem „hodně mluvil“ o Tchaj-wanu i o amerických dodávkách zbraní ostrovu. Zároveň však „nedal žádný závazek“. Summit tak ukázal, že Tchaj-wan zůstává hlavní linií zlomu mezi USA a Čínou.
Prezident Donald Trump v Pekingu navštívil čínského protějška Si Ťin-pchinga. Zatímco oba lídři deklarovali osobní přátelství a snahu ukončit obchodní válku, napětí panuje kolem otázky Tchaj-wanu.
V rozhovoru Donald Trump prohlásil, že je na čínském prezidentovi, co udělá na Tchaj-wanu, zároveň ale nechce, aby nad ním převzal moc. Podle něj čínský prezident ale pokládá Tchaj-wan za součást Číny.
Třídenní čínské vojenské manévry blízko Tchaj-wanu skončily. Tchajwanské ministerstvo obrany například v úterý zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. Manévry začaly v pondělí.
Čína, která informovala o pondělních vojenských manévrech u Tchaj-wanu, plánuje také na úterý desetihodinové střelby ostrou municí. Do Spravedlivé mise 2025, jak akci země pojmenovala, se zapojí armáda, námořnictvo i letectvo.
Spojené státy minulý týden oznámily plán prodat Tchaj-wanu, který Čína považuje za součást svého území, zbraně v hodnotě 11,1 miliardy dolarů. Čína krok kritizuje a upozorňuje USA, že tím jen urychlují hrozbu válečného konfliktu.
Čínská armáda začala v pondělí s vojenskými cvičeními svých vojsk v okolí Tchaj-wanu. Mají varovat ostrov před případnou nezávislostí na Číně, ta jej považuje za svou provincii.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
Čína v poslední době stupňuje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu. Ostrov se na možný čínský útok, který by podle něj mohl přijít už v roce 2027, chystá rozšiřováním své podmořské flotily. Otestuje první vlastní ponorku.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního poledne v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 58 čínských letadel a devět lodí. Čína tímto vojenským cvičením chce pohrozit ostrovnímu státu za návštěvu prezidentky Cchaj USA.
Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny.
V Pekingu po pěti letech začíná další sjezd Komunistické strany Číny, prezident Si Ťin-pching ho zahájil proslovem, v němž představil své plány na další roky. Hrozil Tchaj-wanu, slíbil podporu porodnosti a chválil ochranu přírody.
Tchaj-wan by v případě napadení Čínou bránili američtí vojáci. V rozhovoru pro americkou stanici CBS to v neděli uvedl prezident Joe Biden. Pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku ze strany Číny, USA by neváhaly vyslat své síly.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Peking pohrozil tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Na Tchaj-wan dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. K události dochází jen necelé dva týdny poté, co Čínu svou návštěvou ostrova rozlítila, Nancy Pelosiová.
Napjaté čínsko-americké vztahy by v případě další eskalace mohly ovlivnit i válku na Ukrajině. Čína by například mohla cítit větší motivaci pomoci Rusku a Kyjev by mohl přijít o některé dodávky zbraní.
Napětí kolem možné cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan vyústilo ze slovního zastrašování k reálným činům. Do sporných vod Jihočínského moře zamířila „superletadlová“ loď USS Ronald Reagan.
Cesta předsedy českého Senátu budí velkou pozornost. Čína s ní zásadně nesouhlasí a podle všeho hrozí odplatou. Vystrčil si podle diplomata znepřátelil všechny obyvatele Číny.