Diplomatické vazby mezi Českem a Tchaj-wanem nadále posilují. V pátek v Praze jednal tchajwanský náměstek ministra zahraničí. Češi na ostrově usilují o silnější zastoupení - jak na politické, tak obchodní úrovni.
Čína v poslední době stupňuje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu. Ostrov se na možný čínský útok, který by podle něj mohl přijít už v roce 2027, chystá rozšiřováním své podmořské flotily. Otestuje první vlastní ponorku.
Tchaj-wan zahájil program, který má do obrany ostrova více zapojit ženy. Země v poslední době čelí rostoucímu tlaku ze strany Číny, která ji považuje za součást svého území. K ostrovu pravidelně posílá své lodě i letadla.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního poledne v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 58 čínských letadel a devět lodí. Čína tímto vojenským cvičením chce pohrozit ostrovnímu státu za návštěvu prezidentky Cchaj USA.
Čínská armáda v sobotu zahájila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, který si nárokuje. Takzvanou středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny mělo překročit 42 čínských letounů a osm lodí.
S dronem lze manévrovat, takže je zřejmé, že jakékoli narušení územního vzdušného prostoru je úmyslné. To samé však neplatí o balonech. Vlády řeší, jak se k tomu postavit.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) plánuje v březnu navštívit Tchaj-wan. O cestě ve středu hovořila s tamním ministrem zahraničních věcí. Plánuje ji od loňského července.
Tchajwanská vládnoucí strana má nového lídra, a tedy pravděpodobného nástupce současné prezidentky. William Lai sám sebe označuje za pracovníka za nezávislost ostrova a ostře se proti Číně vymezil již ve svém prvním proslovu.
Na obou stranách Tchajwanské úžiny panuje neklid. Analytici se už ani neptají, zda bude válka, ale kdy, a jak bude vypadat. Odpověď na druhou otázku poskytl americký think tank, který provedl důkladnou simulaci války o Tchaj-wan.
Tchaj-wan prodlouží povinnou vojenskou službu ze čtyř měsíců na jeden rok. K tomuto kroku, který oznámila prezidentka Cchaj Jing-wen, se ostrovní stát odhodlal v době, kdy čelí vojenskému, diplomatickému a obchodnímu tlaku Číny.
Na čínských sociálních sítích se objevují záběry tchajwanských základen i vojáků zachycené civilními drony. Podle odborníků by mohly být řízené Pekingem.
Pokud Čína ve snaze přisvojit si Tchaj-wan využije vojenskou sílu, zřejmě nebude mít co do činění jen s USA. Na scénu vstupuje i Japonsko. A čím dál hlasitější jsou zejména na sociálních sítích čínští nacionalisté.
Prezidentka Tchaj-wanu se v nedělním projevu zavázala, že bude hájit demokracii a svrchovanost ostrova. Reagovala tím na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v sobotu slíbil, že se zasadí o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem.
Zdá se, že vztah Číny a Tchaj-wanu našel nové dno. Co se v oblasti děje, kdy proběhne čínská invaze, jak situaci vnímá jedna či druhá strana a proč ostrov čínským komunistům nepatří? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.
Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů.
Peking podle čínského premiéra udělá vše pro to, aby zabránil Tchaj-wanu získat nezávislost na pevninské Číně. Tchaj-wan v reakci nakoupil protilodní rakety. Chce se tak podle webu Forbes připravit na případnou námořní invazi.
Soustředěný velmocenský útok ze dvou stran, který nemá v takové intenzitě obdoby v žádné evropské zemi, je tragickým důsledkem prezidentského působení Miloše Zemana.