Mírové jednotky NATO v Kosovu hlásí 30 zraněných poté, co se násilně střetly s tamními Srby. Podle Věry Stojarové z Masarykovy univerzity v Brně jde o vážnější situaci, než které jsme v Kosovu dosud viděli.
Kosovské ženy se potýkají s nedostatkem příležitostí i domácím násilím. Přestože se stát snaží situaci zlepšit, nadále se mu podle oslovených žen nedaří vyplnit důležité mezery.
Situaci v Kosovu už řadu let pozorně sledují jednotky NATO, které mohou – v případě překročení stanovených hranic – zasáhnout. Jejich součástí je i jednotka Čechů, jejíž velitel Zdeněk Koreczki poskytl Seznam Zprávám rozhovor.
Do Kosova míří první český plnohodnotný velvyslanec Bohumil Mazánek. Rád bych se Kosovany snažil „tlačit“, aby nějak urovnali vztahy se Srbskem, říká mimo jiné v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ve slovinském Bledu probíhá každoroční strategické fórum, jehož se účastní zástupci různých zemí. Jeden z pondělních panelů se stal pomyslnou arénou srbské premiérky a jejího kosovského protějšku. A došlo i na Česko.
Česko bude mít poprvé velvyslance v Kosovu. Stane se jím Bohumil Mazánek, bývalý velvyslanec v Litvě, generální konzul v Šanghaji a Katovicích a chargé d'affaires v Thajsku.
Evropská unie zvýšila tlak na kosovskou vládu a oznámila balíček „odvolatelných“ opatření, která mají pomoct s řešením napětí na severu země. To opět eskalovalo na konci května a jak se zdá, zatím zdaleka nekončí.
Mírové jednotky NATO v Kosovu hlásí 30 zraněných poté, co se násilně střetly s tamními Srby. Podle Věry Stojarové z Masarykovy univerzity v Brně jde o vážnější situaci, než které jsme v Kosovu dosud viděli.
Na severu Kosova napadli v pondělí příslušníci srbské menšiny v několika městech členy mezinárodních jednotek KFOR. Bouři rozpoutaly výsledky komunálních voleb, jichž se Srbové nezúčastnili, ale výsledky se jim nelíbily.
Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, musely mezinárodní jednotky KFOR posílit hlídky. Při střetech bylo zraněno 41 vojáků, na místě jsou především síly z Maďarska a Polska.
Česko má v Prištině velvyslanectví, ale ještě nikdy za patnáct let nezávislosti Kosova úřad neřídil český diplomat s plnohodnotným titulem. To se nyní změní.
Srbsko-kosovské vztahy opět plní zahraniční média a veřejnost čeká na další vývoj situace. Podle balkanisty Šístka ovšem nehrozí, že by mezi zeměmi došlo k válečnému střetu. Čekat můžeme spíše další podobné incidenty.
Nejen, že napětí v Kosovu může eskalovat už za měsíc, když začne platit odložené nařízení o značkách aut, které popudilo Srby. Podle balkanisty ve skrytu číhá další problém. Srbové totiž čekají na splnění slibu formy samosprávy.
Cestujícím přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce. Ty měly sloužit ke vstupu a odjezdu ze země. Nová pravidla byla nicméně zatím odložena.
Dvě velké uhelné elektrárny poblíž kosovské Prištiny vyrábějí většinu elektrické energie v Kosovu. Mají však také největší podíl na znečišťování životního prostředí. Na něm se podepisují i všudypřítomné skládky.
Priština přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou poznávací značkou. A Srbové z tohoto důvodu od minulého pondělí blokují hraniční přechody Jarinje a Brnjak.
Vydatné sněžení a silné deště nepůsobí komplikace jen ve Španělsku a severní Itálii. Přívaly sněhu a deště způsobily rozsáhlé záplavy v Albánii a Kosovu.