Rusko v noci na pondělí znovu útočilo na civilní objekty v mnoha místech na Ukrajině. Podle místních úřadů utrpělo zranění několik desítek lidí. V Záporožské oblasti jeden z Ukrajinců útoky nepřežil.

Útok ukrajinských dronů na ropnou infrastrukturu v ruském přístavu Tuapse ukázal, jak tvrdě může válka dopadnout i na ruské zázemí. „Za posledních dvacet let jsem nic podobného neviděl,“ hodnotí dopady ekolog Jevgenij Vitiško.

V Mykolajivce ruské útoky přes noc usmrtily jednoho člověka, několik dalších po celé Ukrajině zranily. Naopak Kyjev podnikal údery na území Ruska, mířil zejména na jeho energetickou infrastrukturu.

Ruská opozice může být ze zahraničí neviditelná, ale existuje, říká rusistka a spisovatelka Alena Machoninová. Lidé už ale podle ní přišli na to, že protesty na ulicích nic nezmění. Místo toho jsou k sobě slušní.

Rusko s Běloruskem mají pro účast na olympiádě pořád stopku, nic se nemění. Ale stejně jako na letních Hrách v Paříži 2024 platí, že neutrální sportovci z obou zemí o zlaté medaile bojovat mohou. Otázka ale zní: Kdo je neutrální?

Minulý týden The Kyiv Post informoval, že se Kreml pokouší využít zvýšené aktivity v Záporoží a Chersonu, spolu s použitím balistické rakety Orešnik, jako nástroje pro budoucí diplomatická jednání.

Trojice sportovkyň z Ruska –⁠⁠⁠ dvě tenistky a cyklistka –⁠⁠⁠ „lajkovaly“ a sdílely příspěvky na sociálních sítích, které podporovaly ruskou invazi na Ukrajině.

Rusko podle informací ukrajinských partyzánů přesouvá letectvo, personál i vojenské vybavení na dosud neaktivní letiště na Krymu. Ukrajina v poslední době často útočí na tamní základny a navíc nedávno získala mocnější střely.

Je v tom trochu guláš, ne každý se orientuje. Zatím to ale vypadá, že Rusové a Bělorusové budou moci na olympiádě závodit, pokud splní určité podmínky. Ty jsou ale nastaveny tak, že reálně budou v Paříži soutěžit jen jednotlivci.

Šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin získal aureolu muže, který jako jediný dosahuje ve válce na Ukrajině reálných výsledků, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy rusista a politolog Karel Svoboda.

Stanice BBC se spojila s bývalým ruským důstojníkem, který na začátku invaze sloužil na Ukrajině. Popsal, jak ruští velitelé při výsleších ukrajinské zajatce mučili, vyhrožovali jim znásilněním nebo do nich stříleli.

Vztahy mezi Českem a Ruskem jsou už delší dobu na bodu mrazu. Zatím posledním incidentem bylo odstranění plotu u Českého domu v Moskvě. Jak bude Česko reagovat? A co si ministr zahraničí Jan Lipavský slibuje od Magnitského zákona?

„Za to můžou Židi.“ Anebo „Ruská opozice? Tam se to Židy jen hemží“. Podobné nářky slyšel spolupracovník Seznam Zpráv v Rusku už nespočetněkrát, od obyčejných lidí i politiků. Nedávné výroky Sergeje Lavrova tak nejsou překvapením.

Krym nahradil Rusům Itálii. Kodrcání vlakem nahradilo Rusům letadlo. Rusové si zvyknou, ne že ne.

Rusové se před Putinovou agresí proti Ukrajině neměli nijak zvlášť dobře. Ani ti moskevští. Válka s Ukrajinou jejich životní úroveň zhoršila. Západní sankce připravily Rusy o to, co je v 21. století bráno za civilizační standart.

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Reportéři Seznam Zpráv byli očitými svědky nočního raketového útoku na ukrajinské město Žitomir. Jak útok probíhal a jaké měl následky, říká v rozhovoru Janek Kroupa.

„Přeji Putinovi co nejrychlejší smrt,“ reagoval jeden z obyvatel Rostova na Donu na otázku reportéra Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL), co říká na ruskou invazi na Ukrajinu.

Rusko zaznamenalo poprvé od začátku pandemie více než tisíc úmrtí v souvislosti s covidem-19 za 24 hodin. Zemi stále trápí nízká proočkovanost, vakcínu proti covidu-19 zdravotníci aplikovali pouze necelé třetině populace.

Česko opustili první ruští diplomaté a jejich rodiny. Jde o dozvuky vrbětické kauzy, po diplomatickém zemětřesení došlo k narovnání početních stavů na obou ambasádách. Česko proto opustí 63 ruských diplomatů.