Asteroid Bennu se má přiblížit Zemi na menší vzdálenost než Měsíc a vědci o něm proto chtějí zjistit víc. Vzorek o hmotnosti cca 250 gramů by mohl také naznačit, jak se vyvíjel život na Zemi.
O tom, že existují nějaké mimozemské životní formy a i že my nepocházíme ze Země, se už teoretizovalo. Nyní to ale potvrdil rozbor částic z planetky vzdálené desítky milionů kilometrů, které miliardová sonda získávala sedm let.
Nejpravděpodobnějším scénářem je, že se objekt k Zemi přiblíží, ale mine ji. Asteroid 2024 YR4 je široký odhadem 60 metrů a nyní je vzdálen 43,5 milionu kilometrů.
Kdyby naší planetu ohrožovalo cizí vesmírné těleso, pokusíme se jej odklonit. Ve filmech raketou, v reálném světě to ale kosmické agentury NASA a ESA plánují družicí. Zásah už se povedl, teď vyráží sbírat data. A pomáhají i Češi.
Evropská sonda Hera, která má prozkoumat vzdálenou planetku zasaženou při testu potenciální obrany Země, odstartovala z kosmodromu na Floridě. Do vesmíru vzlétla na raketě společnosti SpaceX, k cíli se dostane na konci roku 2026.
3D tisk obydlí z měsíčního prachu, pěstování jídla v tamních podmínkách i testy pojízdných roverů. To vše nabízí nově otevřený simulátor LUNA v Německu. Projekt přitom stál „jen“ tolik, kolik je roční příspěvek ČR do agentury ESA.
Američané získali dosud největší množství materiálu z cizí planetky, který pomůže odpovědět na otázku, proč je země modrá. Těleso by ale mohlo být i naší zkázou. S analýzou proto NASA pomáhají experti z celého světa.
Asteroid Bennu se má přiblížit Zemi na menší vzdálenost než Měsíc a vědci o něm proto chtějí zjistit víc. Vzorek o hmotnosti cca 250 gramů by mohl také naznačit, jak se vyvíjel život na Zemi.
Vědci amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) objevili na konci února planetku 2023 DW, u které existuje nízká pravděpodobnost, že 14. února 2046 narazí do Země.
V noci na úterý do malého měsíce Dimorphos narazila sonda DART americké vesmírné agentury (NASA) a ve velíně se ozval jásot. Náraz znamenal, že první a nejdůležitější krok cvičné mise planetární obrany se povedl.
Vědci se shodují, že meziplanetární objekt 7482 (1994 PC1) je potenciálně nebezpečný – kdyby letěl blíž. Naštěstí Zemi mine v dostatečné vzdálenosti, žádné nebezpečí tedy nehrozí.
Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že vyšle v blízké budoucnosti dvě mise k Venuši. Jejich cílem bude prozkoumat atmosféru a geologické podmínky rudé planety.
Takzvané covidové pasy mohou být cestou k postupnému rozvolňování protiepidemických opatření a zároveň prostředkem k zamezení nekontrolovatelného šíření koronaviru. Seznam Zprávy připravily přehled zemí, které je již používají.
Lidstvo si může ulevit. Obávaný asteroid Apofis patrně dalších sto let nezasáhne Zemi. Naopak připraví zajímavou podívanou. V dubnu 2029 by měl proletět okolo Země ve vzdálenosti desetkrát menší než je od planety Měsíc.
Kapsle se při návratu do zemské atmosféry proměnila v pozorovatelnou zářící kouli. Odborníci z japonské vesmírné agentury JAXA popsali, že se tak rozžhavil ochranný štít zařízení - při teplotě dosahující asi 3000 stupňů Celsia.
I diplomacie se v časech koronakrize přesouvá na videokonference. Například s klíčovým partnerem, ministrem zahraničí Německa, Petříček jednal nedávno pouze online.
Téměř půl kilometru čtverečních speciálních pláten, kilometry nití a dvě kila barev. V porovnání s předlohou je ale pořád maličká. Nafukovací model Země na brněnské hvězdárně doplní zmenšeninu Měsíce.
Koronavirus zasahuje i do vesmírného světa. Za normálních okolností by na konci dubna proletěl kolem Země „potenciálně nebezpečný“ asteroid. Dnes ale i vesmírná tělesa vzbuzují jindy neobvyklé asociace - tento asteroid má roušku!