Jahjá Sinvár podle Izraele sehrál významnou roli při plánování teroristického útoku ze 7. října. Byl faktickým vládcem Gazy. V minulosti ho Izrael dlouhá léta věznil, ale propustil ho výměnou za vojáka drženého Hamásem.
Sirény v Izraeli varovaly před vzdušným útokem Hizballáhu, nikdo nebyl zraněn. Libanon naopak po útocích hlásí zraněné a škody na civilních domech. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová vyzvala k ukončení bojů.
Kvůli izraelským útokům budou jednání o míru bezvýznamná, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškján. Izrael tvrdí, že se příměří nevztahuje na jeho boj s hnutím Hizballáh. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu.
Izrael podnikl dosud vůbec největší údery proti libanonskému Hizballáhu. Americký deník New York Times mezitím odhalil, jak Benjamin Netanjahu přesvědčoval Donalda Trumpa o šancích na rychlé odzbrojení a svržení íránského režimu.
Izrael v noci bombardoval cíle v Libanonu, které byly podle AFP sídla proíránského hnutí Hizballáh. Ten v ranních hodinách útočil nazpátek. Izraelská armáda vyzvala obyvatele k evakuaci.
Američané a Izraelci spustili válku proti Íránu v sobotu. Podle Erana Lermana, dlouholetého důstojníka izraelské armádní rozvědky, skončí do pěti týdnů.
Izraelská armáda před útokem vyzvala obyvatele k evakuaci a varovala před útokem na vojenskou infrastrukturu Hizballáhu. Izraelská armáda v Libanonu útočí pravidelně proti cílům, které jsou podle ní spojeny právě s Hizballáhem.
Husajn Mahmúd Maršad al-Džauharí byl podle izraelských ozbrojených složek klíčovým členem jednotky 840 íránských revolučních gard. Zabit byl na jihozápadě Libanonu.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Izraelská armáda zůstane v jižním Libanonu i po 18. únoru, ačkoli příměří stanovilo stažení na 26. ledna. Vojáci setrvají na pěti strategických pozicích. Libanonský prezident Aún vyzval USA a Francii k tlaku na stažení.
Izraelská armáda se měla podle dohody stáhnout z jižního Libanonu do neděle. Neučinila tak. Do libanonských vesnic se i přesto snažily vrátit stovky obyvatel, do kterých izraelské síly zahájily palbu.
Dohodu o nejméně 60denním klidu zbraní na území Libanonu uzavřely izraelská a libanonská vláda za zprostředkování USA a Francie a začala platit minulou středu.
Izraelské ozbrojené síly zaútočily na zázemí hnutí Hizballáh v Libanonu – Bejrút. Izrael tím zahájil podstatnou odvetu Íránu za raketový úder. Írán tvrdí, že útočil v sebeobraně, podle Izraele chtěl ale zabít civilisty.
Nejvyšší představitel íránské teokracie to prohlásil v reakci na oznámení Izraele, že při pátečním vzdušném úderu v Bejrútu zabil Hasana Nasralláha, šéfa militantního libanonského šíitského hnutí Hizballáh.
Libanonský premiér Nadžíb Míkátí uvedl, že doufá v zavedení příměří. Podle něj Rada bezpečnosti OSN musí vyvinout tlak na Izrael, aby boje zastavil. Ve středu izraelská armáda tvrdila, že míní v úderech na Libanon pokračovat.
Útok má být odvetou za zabití vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás. Podle reportéra serveru Axios Ravida by se íránská ofenziva mohla odehrát ještě před jednáním o dohodě o izraelských rukojmích, které zadržuje Hamás.
Izraelská armáda v noci na čtvrtek provedla rozsáhlý pozemní zásah v Pásmu Gazy, při němž pomocí tanků útočila na pozice palestinského radikálního hnutí Hamás.