I tyto volby poslouží k tomu, aby režim potvrdil, že „Rusko se rovná Putin a naopak“, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik Pavel Havlíček. Vysvětluje, proč je pro Kreml navzdory jasnému výsledku důležitá kampaň.
Podle mluvčího Kremlu by problém íránského jaderného programu měl být řešen výhradně politicky a diplomaticky. Trump chce i přes další uvalené sankce začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Čtvrteční použití nové balistické střely Orešnik bylo podle Kremlu odpovědí na „bezohledná rozhodnutí“ západních zemí dodávat zbraně Kyjevu. Nyní Rusko oznámilo zahájení její sériové výroby.
Moskva má podmínky pro Putinovu cestu do Ankary. Chce letět pouze za přítomnosti ruských stíhaček, odmítá bydlet v americkém hotelu a vadí i turecký bankovní systém.
Dva novináři s americkým pasem si v Rusku vyslechli tvrdé tresty vězení. Podle reportérky Petry Procházkové z Deníku N však rozsudky napovídají tomu, že si Moskva chystá půdu pro výměnu vězňů. „Bude s nimi handlováno,“ říká.
Podle ruské tajné služby měla žena shromažďovat peníze na pomoc Ukrajině a ohrožovat bezpečnost země. Rusko zadržuje i jiné americké občany, například novináře Evana Gershkoviche.
Vladimir Putin se bude opět ucházet o post ruského prezidenta. U moci je už více než 23 let. V lednu 2021 podepsal zákon, který mu umožňuje kandidovat na post hlavy státu ještě dvakrát.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov jasně řekl, o jaká ukrajinská území má Kreml zájem. Jde o všechny regiony, které teď zcela nebo částečně kontroluje.
Po zahájení invaze na Ukrajinu opustily Rusko desítky tisíc IT odborníků. Oficiální ruská místa ale tvrdí, že mnozí emigranti se příliš dobře neuchytili.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
AKTUALIZUJEME. Putin v novoročním projevu řekl, že letošek byl plný událostí klíčových pro budoucnost Ruska i světa. Pravda je podle něj na straně Ruska. Jeho vojska dnes mezitím útočí na civilní cíle v Kyjevě a po celé Ukrajině.
Američtí příznivci krajní pravice i někteří zástupci Republikánské strany jsou hlásnými troubami Kremlu, píše The Guardian. Jejich vliv teď může vzrůst s tím, jak republikáni získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov a ministr zahraničí Sergej Lavrov reagovali na projev Volodymyra Zelenského na summitu G20. Ukrajinský prezident řekl, že válka musí skončit, ale Rusku se nedá důvěřovat.
Kreml po skončení referend slíbil, že brzy podnikne kroky k připojení okupovaných regionů na Ukrajině k Rusku. Teď potvrdil, že v pátek prezident Vladimir Putin podepíše příslušné dekrety.
Rusko má dlouhodobě problémy s nedostatkem personálu na ukrajinské frontě, přesto se pravděpodobně z politických důvodů zdráhá vyhlásit mobilizaci. Putin tak rozhodl o zvětšení armády poprvé od roku 2017.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek vyzval Rusko, aby umožnilo návrat českých diplomatů do Moskvy. Kreml v první reakci požadavek odmítl. Postoj může přehodnotit do čtvrtečního poledne.
Rusko se před americkými prezidentskými volbami snažilo šířit zavádějící informace o Joe Bidenovi, uvádí zpráva tajných amerických služeb. Do voleb se podle zprávy vměšoval i Írán.
Rusko a Spojené státy se v úterý dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?