I tyto volby poslouží k tomu, aby režim potvrdil, že „Rusko se rovná Putin a naopak“, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik Pavel Havlíček. Vysvětluje, proč je pro Kreml navzdory jasnému výsledku důležitá kampaň.
Vladimir Putin a Donald Trump spolu budou v nejbližších dnech jednat. Nabízí se i možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta. Putin ale řekl, že pro schůzku se Zelenským zatím nejsou podmínky.
Další výměna ostatků padlých vojáků proběhla mezi Ruskem a Ukrajinou na základě dohody z červnových jednání v Istanbulu. Ukrajina obdržela přes 1000 těl, Rusko si jich převzalo 19.
Chaos kolem vyjednávání překryl summit NATO. Proto i v Česku zaniklo, že Aliance se nejen nerozhádala, ale dokázala se shodnout i s Američany. Stojí jasně za Ukrajinou a je funkční i v případě napadení některého ze svých členů.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
Čtvrteční použití nové balistické střely Orešnik bylo podle Kremlu odpovědí na „bezohledná rozhodnutí“ západních zemí dodávat zbraně Kyjevu. Nyní Rusko oznámilo zahájení její sériové výroby.
Moskva má podmínky pro Putinovu cestu do Ankary. Chce letět pouze za přítomnosti ruských stíhaček, odmítá bydlet v americkém hotelu a vadí i turecký bankovní systém.
Kvůli incidentu musela strana odstavit veškerou svou digitální infrastrukturu. Na odrážení útoku se podílejí IT specialisté strany i pracovníci úřadu telekomunikace a informačních technologií.
Vladimir Putin se bude opět ucházet o post ruského prezidenta. U moci je už více než 23 let. V lednu 2021 podepsal zákon, který mu umožňuje kandidovat na post hlavy státu ještě dvakrát.
Kreml obvinil Kyjev z nedělních dronových útoků na ruskou metropoli. Ten se k odpovědnosti za čin nepřihlásil. Ukrajinský prezident však útoky na území nepřítele označil za „nevyhnutelnou“ a „spravedlivou“ součást války.
Každá firma opouštějící Rusko bude muset přispět do jeho státní kasy. Tlak na společnosti, které až doteď zůstaly, se tak nejspíš ještě zvýší. Kritice se nevyhnou: Buď budou podnikat v zemi agresora, nebo přímo přispějí na válku.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Kreml po skončení referend slíbil, že brzy podnikne kroky k připojení okupovaných regionů na Ukrajině k Rusku. Teď potvrdil, že v pátek prezident Vladimir Putin podepíše příslušné dekrety.
Rusko má dlouhodobě problémy s nedostatkem personálu na ukrajinské frontě, přesto se pravděpodobně z politických důvodů zdráhá vyhlásit mobilizaci. Putin tak rozhodl o zvětšení armády poprvé od roku 2017.
Velkým tématem byl pro ni odsun sovětských vojsk z Československa. Do Sovětského svazu, respektive do Ruska, se podívala mnohokrát. A nejen podívala, samozřejmě především fotila. Hostem Ušáku byla fotografka Dana Kyndrová.
Potopení ruského křižníku Moskva jen jako pomyslný vrchol ledovce ruských ztrát na Ukrajině, které každým dnem rostou. Ruská armáda podle Ukrajiny i nezávislých pozorovatelů ztratila například téměř tři tisíce obrněných vozidel.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?
Britský deník Financial Times si spolu s americkým listem The New York Times vysloužily kritiku přímo od ruského ministerstva zahraničí i výhrůžku od poslance Státní dumy. Moskvě se nelíbí jejich články o počtu obětí covid-19.