ANALÝZA. Nežádají konec Putinova režimu ani demokracii. I přesto představuje nová vlna jejich protestů pro Kreml výzvu. Volání žen a matek mobilizovaných vojáků po lepších podmínkách si totiž nemůže Putin dovolit ignorovat.
V sobotu 11. dubna a neděli 12 dubna by mělo na Ukrajině platit příměří, Putin jej vyhlásil na pravoslavné Velikonoce. Ukrajina podle prezidenta Zelenského podnikne symetrické kroky, příměří Moskvě navrhnul už na konci března.
Kreml odmítl návrh Kyjeva na velikonoční příměří jako nejasný a zdůraznil, že upřednostňuje plnohodnotnou mírovou dohodu. Ukrajina přitom deklaruje ochotu jednat o zastavení bojů.
Moskva v příštím roce plánuje odvolávání nepopulárních šéfů regionů. Cílem je vyvolat v lidech pocit pozitivní změny a zároveň odvést pozornost od problémů, kterým běžní Rusové kvůli válce čelí.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Prohlášení Evropanů jsou konfrontační a Rusko se nenechá zastrašit sankcemi, reagoval Kreml podle ruských agentur na požadavek příměří od pondělka. Nabídku na příměří ale zváží.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
Kreml zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana.
Američané oznámili, že se s Ukrajinci dohodli na zajištění bezpečné plavby v Černém moři. Rusům pak pomůžou zajistit přístup na světový trh se zemědělskými produkty. Moskva ale před realizací dohody požaduje zrušení části sankcí.
Se začátkem mírové konference ve Švýcarsku zní z Kremlu opakovaná prohlášení, že je Rusko připraveno jednat. Dává si ale podmínky, které se zdaleka neslučují s postojem Ukrajiny. Navíc své dohody v minulosti několikrát porušilo.
V indickém Dillí začal dvoudenní summit zemí G20. Státy se tam už měly shodnout na znění závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. Kyjev ji kritizuje.
Ruský prezident Vladimir Putin se letos při tradiční vánoční mši nepřipojil k ostatním věřícím. V kremelské katedrále se konala exkluzivní pravoslavná bohoslužba pouze pro něj, píše Reuters.
Vyřešila se třaskavá otázka, která měsíce trápila světovou diplomacii: co se stane, až se na summitu velkých světových ekonomik G20 na Bali setkají prezidenti Ruska a Ukrajiny.
V ruských bezpečnostních službách údajně roste nespokojenost s válkou a s tím i riziko sesazení Vladimira Putina. Expert, se kterým mluvily SZ, ale mluví spíše o hledání obětních beránků za vojenské a zpravodajské neúspěchy.
Ruská federace slova amerického prezidenta, pronesená v rozhovoru pro televizi ABC, nepřešla mlčením. Povolala velvyslance v USA do Moskvy ke konzultacím a žádá omluvu. Putin také vyzval Bidena k rozhovoru v přímém přenosu.
Ještě v neděli se před vyhlášením příměří na Donbasu bojovalo, od půlnoci ale zavládl klid zbraní. Rusko a Ukrajina se však i nadále zásadně liší v řadě témat, která až dosud bránila naplnění mírových dohod z Minsku.
Počínaje dnešní půlnocí místního času (23:00 SEČ) má v syrském Idlibu začít platit příměří. Po dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.