Češi se nejvíce obávají islámského fundamentalismu, terorismu a organizovaného zločinu. Vzrostly také obavy ze sucha a politiky Ruska, zatímco strach z migrace od posledního měření v roce 2021 oslabil.

Ruské drony a střely podle ukrajinského letectva mířily především na cíle v západní části země včetně měst Chmelnyckyj, Ternopil a Luck.

Ukrajina a Rusko provedly další výměnu zajatců. Domů se vrátili obránci Mariupolu, zranění, nemocní i dlouho věznění. Podle Kyjeva je mezi nimi i řada civilistů a nezvěstných.

Obě strany potvrdily návrat vojáků jako součást dohody z Istanbulu, která zahrnuje i repatriaci padlých.

Další den, další výměna. Moskva si s Kyjevem znovu předala skupinu válečných zajatců. Mezi ukrajinskými vojáky jsou těžce zranění a nemocní. Očekává se, že země budou ve výměnách v nadcházejících dnech pokračovat.

Putin na rozdíl od Trumpa mluvil o práci na „memorandu o budoucích jednáních“, jejichž výsledkem může být i příměří. Zopakoval frázi, pod kterou skrývá i požadavek na demilitarizaci Ukrajiny.

Podle serveru iROZHLAS čelí český proruský spolek, který před osmi lety poslal Čecha bojovat proti Ukrajině, obžalobě z terorismu. Jde o skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Orgány ji považují za extremistické uskupení.

Rusko představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu.

Je to víc než měsíc, co Ukrajina dostala s velkou slávou povolení útočit západními raketami dlouhého doletu na ruské vojenské cíle přímo na ruském území. Po první vlně však Kyjev jejich odpalování zpomalil. Zásoby se tenčí.

Čeští politici reagují na situaci v Sýrii, obávají se, aby v zemi nevypukla další občanská válka. Podle některých to dokonce může znamenat další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy.

Petr Fiala se v Bělehradě v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřil k americkým volbám. Evropa podle něj musí dávat více financí do armády a zlepšit svou ekonomickou sílu. K míru na Ukrajině řekl, že Evropa nesmí Rusku ustupovat.

Největším sympatiím se nyní u obyvatel České republiky těší Slovensko a Rakousko, následované Polskem. Na konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.

Z 360 000 vojáků, kteří vstoupili na Ukrajinu, včetně smluvního a branného personálu, jich Rusko podle zprávy amerických tajných služeb na bojišti ztratilo až 315 000.

Bylo by iluzorní, kdyby se západní představitelé domnívali, že celý svět sdílí názor NATO - že za tuto katastrofální válku nese plnou vinu Rusko, píše BBC a rozebírá důvody, proč tomu tak je.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) vynesl rozhodnutí ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Podle „prozatímního opatření“ musí ruská armáda pozastavit použití vojenské síly na ukrajinském území.

Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech pro odchod obyvatelstva s možným dočasným příměřím v jejich okolí, vyplývá to z prohlášení obou stran po čtvrtečním jednání.

Spor o to, zda se má Ukrajina přiblížit Rusku, nebo EU, trvá skoro třicet let. Po dramatickém Euromajdanu v roce 2013 tento týden Rusko na Ukrajinu vojensky zaútočilo. Seznam Zprávy připravily ucelený přehled v mapách a grafech.

Dění na Ukrajině jsme sledovali v on-line reportáži.

Vpád na Ukrajinu by přinesl desítky mrtvých civilistů a vyústil by v uprchlickou krizi, domnívají se nejmenovaní američtí představitelé.

Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.