Politici jednající o vládě slibují, že po nástupu k moci zarazí nové emisní povolenky. Šéf ANO Andrej Babiš ale dlouhodobě napadá i celý Green Deal. V podcastu 5:59 rozebíráme, v jakém momentu teď zelená transformace Evropy stojí.

Evropa řeší další osud své Zelené dohody. Mezi členskými státy i v europarlamentu roste vliv odpůrců dalšího zrychlení Green Dealu. Rozhodovat se bude na podzim.

Začátkem července je v Bruselu na programu dlouho chystaný posun v klimatické politice, včetně nových emisních cílů pro rok 2040. Pro Česko to bude těžká zkouška.

Evropský parlament schválil rozvolnění pokut pro výrobce osobních automobilů, kteří nedodrží v roce 2025 plnění emisních cílů CO2. Automobilky tak získají více času na splnění přísnějších emisních limitů.

„Jeden z mála přínosů té páteční schůzky, která dopadla katastrofou, je, že se jasně obnažilo, jak jsme zranitelní. Když to zasadíme do rámce, Evropa je zranitelná posledních 30 let,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Obrat v rétorice vládních politiků nelze přehlédnout. Ještě před pár měsíci zástupci koaličních stran ujišťovali, že je evropskou i českou prioritou snižování emisí. V současnosti ale sílí volání po revizi Green Dealu.

Konec Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?

Klimatická opatření jsou splnitelná a proveditelná, zaznělo v rozhovoru SZ s klíčovým člověkem v Evropské unii pro jejich zavádění do praxe. Čtenáři se neshodnou, zda je Green Deal potřebný, zbytečný, nebo zda stačí pouze ubrat.

Cíl snížit do 15 let emise o 90 procent je reálný a proveditelný, upozorňuje Jan Dusík. Téměř se ho podaří splnit díky už přijatým opatřením. „Zbývalo by nám pár procent navíc,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Vláda Petra Fialy našla téma, na kterém může sbírat tolik potřebnou popularitu. Otevřeně se odvrací od Green Dealu. Voliči to nejspíš ocení, unijní zelená politika u nás nemá dobrý zvuk.

Vláda nechce před krajskými volbami zabrušovat do zelené politiky, a tak schovává slíbené klimaticko-energetické koncepce do šuplíku. Ořezává z nich, co jde, vrátí se k nim na podzim, nebo nikdy.

Sotva se vyřešil problém s nominací českého zástupce v Evropské komisi, objevují se otázky, jestli nástupce Jozefa Síkely v roli ministra průmyslu zvládne těžkou agendu. Tím se má pravděpodobně stát poslanec Lukáš Vlček.

Jedním z hlavních témat letošních voleb do Evropského parlamentu bude Green Deal - takzvaná zelená dohoda pro Evropu, která je souborem opatření, jež by kontinentu měla do roku 2050 přinést uhlíkovou neutralitu.

Organizátoři předali ministrovi dopis, ve kterém žádají, aby česká vláda odstoupila od Green Dealu. Seznam Zprávy se zemědělců zeptaly, co jim nejvíc vadí a proč.

Němečtí zemědělci už delší dobu protestují proti plánovaným škrtům v dotacích prosazovaným spolkovou vládou. Proti naštvaným demonstrantům v přístavu na severu Německa policie použila i pepřový sprej.

Dinousarům už nevadí slunce a vítr, ekologům zase uhlí. Putin změnil energetiku.

Vymysleme, jak být zase energeticky nezávislí, a dejme tomu hezké balení.

Trochu mě straší to, že šéfové české energetiky a průmyslu zelené revoluci nevěří a ignorují ji, přitom je třeba firmy na ni chystat. Jinak se nám může stát, že ztratíme trh, říká reportérka Zuzana Kubátová.

Vláda bude ve čtvrtek řešit, zda i od příštího týdne zachová všechna tvrdá opatření. Část ministrů si přeje alespoň částečně uvolnit omezení pohybu.

Pěstitelům chybí pracovníci, důvodem jsou opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazných omezení pohybu osob. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.