Únava. Slovo, které v souvislosti s válkou na Ukrajině po dvou letech intenzivních bojů zaznívá stále častěji. A netýká se jen vyčerpání vojáků na frontě, či obyvatel napadeného státu. „Únava“ může ovlivňovat i pomoc Západu.
Podle Putina znamená povolení Ukrajině použít zbraně od západních zemí proti Rusku jejich přímé zapojení do války proti Rusku. Země si tak vyhrazuje právo jednat stejným způsobem, oznámil ruský prezident.
Peníze na další balík pomoci pro Ukrajinu by mohly vzejít ze zmražených ruských aktiv. V sobotu o tom budou představitelé nejvyspělejších států G-7 jednat v Itálii.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
V zemích EU a G7 se nacházejí zmrazená ruská aktiva v hodnotě kolem 300 miliard dolarů. Vedou se tak debaty o tom, jak tento majetek využít ve prospěch Kyjeva. Zatímco někteří volají po rychlém řešení, jiní nabádají k opatrnosti.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu, řekl Petr Pavel.
V poslední době evropské úřady zadržely několik takových ruských špionů, kterým se přezdívá nelegálové. Jejich příběhy rozplétáme s britským novinářem Shaunem Walkerem.
AKTUALIZUJEME. Putin v novoročním projevu řekl, že letošek byl plný událostí klíčových pro budoucnost Ruska i světa. Pravda je podle něj na straně Ruska. Jeho vojska dnes mezitím útočí na civilní cíle v Kyjevě a po celé Ukrajině.
Premiér Petr Fiala řekl, že společná a koordinovaná pomoc západních zemí je zásadní pro to, aby Ukrajina mohla zvládnout zimu a ubránila se ruské agresi. Další vývoj na Ukrajině podle něj ovlivní i život ve zbytku Evropy.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
V posledních dekádách používají západní země v mezinárodních sporech čím dál častěji spíše ekonomické sankce než vojenskou sílu. Současná válka na Ukrajině však ukazuje limity tohoto přístupu.
Ruský ministr financí Anton Siluanov tento týden prohlásil, že Kreml podnikne právní kroky, pokud se jej Západ pokusí donutit k nesplacení státního dluhu v rámci sankcí uvalených na zemi po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Dodávky zbraní na Ukrajinu Rusy štvou, ale nepůjdou kvůli tomu do války se Západem, říká v rozhovoru pro SZ bezpečnostní expert Jan Ludvík. Mluví také o tom, co teď ukrajinská armáda potřebuje zdaleka nejvíc.
Už před invazí se o nich mluvilo jako o zbrani, která může Ukrajině pomoct omezit dominanci Ruska na obloze a ovlivnit tak celkový poměr sil. Západ jich teď posílá nejméně stovky. Jak velkou pomoc Stingery pro Ukrajinu znamenají?
Jednou ze zvažovaných sankcí je odstřihnutí Ruska od bankovního systému SWIFT, což by Rusku významně zkomplikovalo platby do zahraničí. Ve finančním světě to odpovídá úplné devastaci ekonomiky.
Američané se podle ruského prezidenta Vladimira Putina snaží Moskvu vyprovokovat. Putin je ale ochotný dál jednat. Podle agentury Bloomberg nabídly USA Rusku možnost inspekcí na základnách NATO v Rumunsku a Polsku.
Rusko přitvrzuje i v kyberprostoru. Británie a USA vyslaly své experty do Kyjeva s hlavním posláním: čelit případnému ruskému kybernetickému útoku na ukrajinskou energetickou síť, bankovní systém a další klíčovou infrastrukturu.
Napěti na ukrajinsko-ruských hranicích dále eskaluje. K hranicím podle médií míří další vojenská technika a situaci neuklidnily ani nedávné rozhovory mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Joem Bidenem.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?