Ukrajina dostala infuzi dobrých zpráv. Kromě schválení amerického balíčku pomoci získala i střely dlouhého doletu. „Na euforii je ale příliš brzy,“ říká Volodymyr Dubovyk. Rusko podle něj vyšle vzkaz v podobě velkého výpadu.
Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.
Podél hranic s Ukrajinou vytváří ruská armáda nárazníkovou bezpečnostní zónu. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu.
Ústřední vojenská komise vládnoucí Dělnické strany KLDR uvedla, že vůdce Kim Čong-un rozhodl o nasazení vojáků na straně Ruska na základě smlouvy o komplexním strategickém partnerství, kterou loni podepsal s Putinem.
Cílem nové doktríny je podle Kremlu dát potenciálním nepřátelům na srozuměnou, že je nevyhnutelně postihne odplata, pokud by na Rusko či jeho spojence zaútočili, poznamenala agentura Reuters.
Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.
Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Ruské námořnictvo slavnostně zařadilo do arzenálu dvě nové ponorky na jaderný pohon nazvané Car Alexandr III. a Krasnojarsk. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina mají brzy sloužit v Pacifiku.
Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki, dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny. V rozhovoru pro SZ vysvětluje i to, proč izraelské jaderné zbraně v boji s Hamásem nehrají roli.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na setkání v Soči sdělil svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi, že Moskva zahájí rozmisťování taktických jaderných zbraní v Bělorusku 7. a 8. července.
Ruský prezident plán pozastavit účast na smlouvě oznámil minulý týden. Ministerstvo zahraničí pak nicméně uvedlo, že Moskva bude v dodržování závazků pokračovat.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
ANALÝZA. Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je neostrá.
Rusko podle agentury AP zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Vadily mu zřejmě zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině.
Města na východě jako Kramatorsk a Charkov, ale i Kyjev a Ivano-Frankivsk asi 160 kilometrů od ukrajinských hranic. To všechno jsou cíle, na které se Rusko zaměřilo.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken upozornil na ruské plány na další zvýšení počtu vojáků na ukrajinských hranicích. Rusko mezitím vyzvalo Spojené státy, aby neposílaly na Ukrajinu další zbraně a soustředily se na diplomacii.