Demokraté v čele s Joe Bidenem riskují svou budoucnost v čele Spojených států. Přístup Bílého domu k protestům na amerických univerzitách mnohé zklamal. Že by opětovně získal mladé voliče, se teď nezdá pravděpodobné.
Vzájemné útoky mezi Spojenými státy a Íránem pokračovaly v noci na středu. USA uvedly, že cílem jejich úderů bylo snížit schopnost Íránu útočit na obchodní lodě. Ten naopak pokračoval v útocích na Bahrajn, Kuvajt a Jordánsko.
Íránské revoluční gardy útočily v Hormuzském průlivu, zasáhly dva tankery Spojených arabských emirátů. Oba tankery začaly hořet, útok si vyžádal jednu oběť a dalších osm zranil.
Ohrožená akceschopnost armády USA i podpora spojenců. Důsledky nízkých stavů klíčových typů munice, které Američané vyčerpali v Íránu, mohou být vážné. Vyplývá to z analýzy otevřených zdrojů i z interních posudků Pentagonu.
Španělsko se nechce žádným způsobem účastnit na probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Proto španělská vláda rozhodla, že přes svůj vzdušný prostor nepustí žádné lety, které s válkou souvisejí.
Kuba je už tři měsíce zcela bez dodávek ropy, což vyvolalo kritický nedostatek elektřiny a ochromilo základní služby. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na kolaps energetiky potvrdil začátek jednání se Spojenými státy.
Bombardéry B-2, stíhačky páté generace F-35, drony i střely Tomahawk. Spojené státy a jejich spojenci nasadili při úderech na Írán široké spektrum moderní vojenské techniky.
Dánsko bylo možná přehlíženým, ale zároveň výjimečně oddaným spojencem USA. Kodaň přijímala cíle USA za své a třeba v Afghánistánu krvácela jako nikdo v NATO. Nešlo o náhodu, ale politiku, která teď ovšem přestala dávat smysl.
Plavidla, na které USA uvalily sankce, přepravovala íránskou ropu v hodnotě stovek milionů dolarů. Sankce se týkají devíti plavidel stínové flotily Íránu a osmi firem, které jsou s nimi spojeny.
USA stáhnou část svých vojáků ze země, se zprávou přišlo rumunské ministerstvo obrany. Momentálně jsou jich tam 3000, zůstane jich zhruba třetina. Krok byl vzhledem k prioritám americké administrativy podle ministerstva očekávaný.
Demokratický sjezd znovu ukázal, že Kamala Harrisová má coby kandidátka na prezidentku Spojených států podporu své strany. Její nominaci podporuje jak současný prezident Joe Biden, tak exprezident Barack Obama.
Spojené státy před týdnem pozdržely poskytnutí vojenské pomoc Izraeli. Důvodem byla jeho operace v Rafahu. Američané teď ale s balíkem zbraní a munice pro Izrael pokročili, datum dodání zatím není jasné.
„V nejbližších dnech Spojené státy uvalí nové sankce zaměřené na Írán, včetně jeho dronových a raketových programů“, uvedl poradce Bílého domu pro bezpečnost. Jejich cílem budou také íránské Revoluční gardy a ministerstvo obrany.
„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ řekla na Mnichovské bezpečnostní konferenci viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Očividně tím reagovala na Donalda Trumpa, jehož postoj k NATO je vnímán jako kontroverzní.
Složit přísahu na schodech Kapitolu a převzít americkou vládu. Takové plány si teď dělá demokrat Joe Biden. Šestačtyřicátý šéf Bílého domu, který v listopadových volbách porazil republikána Donalda Trumpa.
Sjezd Demokratické strany oficiálně jmenoval bývalého viceprezidenta Joea Bidena demokratickým kandidátem do listopadových prezidentských voleb. V těch se utká s nynějším prezidentem Donaldem Trumpem.