Napětí na Blízkém východě rámuje čekání na to, jak Izrael odpoví na úterní raketový útok Íránu. Když se přičte nové tažení do Libanonu, hrozí izraelské armádě boj na třech frontách, upozorňuje analytička Irena Kalhousová.
Obnovené příměří se dohodlo na jednání ve Washingtonu za přítomnosti amerického prezidenta. Bezpečné zóny by měly být na Libanonském území a bez přítomnosti Hizballáhu. Komplexní mírová jednání mají začít koncem června.
Příměří mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh vstoupilo v platnost ve čtvrtek, nyní izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří po vzoru Gazy.
Americký prezident oznámil 10denní příměří. Ještě ve středu Izrael hlásil, že během uplynulých 24 hodin zasáhl na území svého severního souseda 200 cílů. Od březnového začátku operace zemřelo podle Bejrútu nejméně 2167 lidí.
Zástupci Izraele a Libanonu ve Washingtonu jednali s cílem ukončit konflikt. Izraelský velvyslanec je s jednáním spokojený, uvedl, že se země shodují na nutnosti osvobodit Libanon od hnutí Hizballáh.
Libanon a Izrael mají příští týden ve Spojených státech diskutovat o zahájení mírových jednání. Izraelský velvyslanec sice odmítl jednat s Hizballáhem, souhlasil ale se schůzkou s libanonskou vládou.
Kvůli izraelským útokům budou jednání o míru bezvýznamná, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškján. Izrael tvrdí, že se příměří nevztahuje na jeho boj s hnutím Hizballáh. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu.
Izrael podnikl dosud vůbec největší údery proti libanonskému Hizballáhu. Americký deník New York Times mezitím odhalil, jak Benjamin Netanjahu přesvědčoval Donalda Trumpa o šancích na rychlé odzbrojení a svržení íránského režimu.
Írán v sobotu potvrdil začátek odvety za izraelské a americké údery na Teherán a další íránská města. Revoluční gardy uvedly, že zahájily útoky za použití raket a dronů.
Husajn Mahmúd Maršad al-Džauharí byl podle izraelských ozbrojených složek klíčovým členem jednotky 840 íránských revolučních gard. Zabit byl na jihozápadě Libanonu.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
V noci na sobotu v Pásmu Gazy zahynulo nejméně 58 Palestinců poté, co tam den předtím Izraelská armáda zahájila velkou vojenskou ofenzívu. Nyní jednají představitelé Hamásu a Izraele v Dauhá o možném příměří.
Příměří mezi Izraelem a Libanonem neznamená konec násilí na Blízkém východě. Nejenže neřeší napětí mezi Izraelem a Hizballáhem, především ale nepovede k ukončení izraelské kontroly nad Gazou.
Libanonský premiér Nadžíb Míkátí uvedl, že doufá v zavedení příměří. Podle něj Rada bezpečnosti OSN musí vyvinout tlak na Izrael, aby boje zastavil. Ve středu izraelská armáda tvrdila, že míní v úderech na Libanon pokračovat.
Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem se dál stupňuje. Militantní hnutí jako odvetu za výbuchy pagerů vypálilo na Izrael více než sto raket, Izrael reagoval patrně nejintenzivnějším bombardováním jihu Libanonu za poslední rok.
William Burns, šéf americké Ústřední zprávodajské služby, po jednáních odjel do Kataru, aby s tamním premiérem řešil další postup. Francie mezitím vyzvala Izrael, aby jednání „dovedl do konce“.
Atentát na vysokého představitele teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího může vyvolat odvetu ze strany radikálního hnutí Hizballáh. To je řízeno z Íránu a právě Arúrí byl spojkou mezi Íránem a Hamásem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyloučil příměří v Gaze a prohlásil, že „nyní je čas na válku“. Osvobození rukojmího vnímá jako důkaz, že Izrael může vojenskou ofenzivou osvobodit i další izraelské zajatce.