Americký prezident a jeho ministři stupňují rétoriku proti evropským členům Severoatlantické aliance. Zmínil možnost vystoupení z NATO. Formálně o americkém odchodu nemůže rozhodnout sám, ale činnost Aliance může výrazně ochromit.

Vážnou krizi světového hospodářství mohou íránští fanatici prodlužovat za cenu jednoho ojetého auta měsíčně. Nebudou to Spojené státy a jejich prezident Donald Trump, ale Teherán, kdo rozhodne, zda válka skončila.

Jak změřit dopad íránského střetu na českou ekonomiku? Hlavní proměnnou je čas. Delší výpadek dodávek paliv bude mít nepříjemné dozvuky i v době, až se boje uklidní a svět začne doplňovat zásoby.

Jaké ekonomické obtíže přináší a ještě může přinést nejnovější kolo konfliktu na Blízkém východě, v jehož důsledku byl zablokován strategicky důležitý Hormuzský průliv, probíráme v podcastu 5:59 s ekonomkou Janou Matesovou.

I když Spojené státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům nepotřebují, Kyjev opakovaně tvrdí, že reagoval na žádosti Washingtonu.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že USA vedou jednání s Íránem ohledně příměří. Teherán však zatím podle jeho slov není připraven válku ukončit. Trump požaduje, aby se Írán zcela vzdal jaderných ambicí.

USA a Izrael dostaly díky Saúdům a mezinárodnímu společenství čas navíc, aby se válka s Íránem změnila ve skutečnou ránu pro světovou ekonomiku. Otázkou je, jak si s ním poradí.

Bahrajn i Írán o víkendu hlásily útoky na odsolovací zařízení. Tento druh infrastruktury zásobuje v Perském zálivu miliony lidí pitnou vodou. Rozsáhlé údery by mohly vyvolat humanitární krizi v jednom z nejsušších regionů světa.

Válka proti Íránu není pro Ukrajinu vzdálenou blízkovýchodní epizodou, ale dalším dějstvím její vlastní války s Ruskem. Moskvu může poškodit, ale rizikem pro Kyjev je i to, že se zvýší ruské příjmy z ropy.

Nový konflikt na Blízkém východě může ohrozit dodávky amerických zbraní do evropských zemí, především na Ukrajinu. V ohrožení mohou být například dodávky raket pro protivzdušnou obranu.

Po sobotním zahájení útoků Spojených států a Izraele na Írán a také smrti ajatolláha Alího Chameneího napětí na Blízkém východě nepolevuje. Válka vstoupila do čtvrtého dne.

Dražší benzin i nafta a konec zlevňování plynu i elektřiny. To jsou první dopady války na Blízkém východě na českou ekonomiku. Protahování konfliktu by znamenalo další šok podobný koronavirové pandemii a energetické krizi.

USA i Izrael šly do útoku se ztenčenou zásobou munice do svých nejvyspělejších systémů protivzdušné obrany (PVO). Musí spoléhat na rychlé zničení íránských odpalovacích systémů. Dlouhou výměnu palby si Washington nemůže dovolit.

Íránské revoluční gardy chránící teokratický režim v Teheránu jsou nenáviděné většinou íránské populace, říká izraelský expert. Nemyslí si ale, že by během války s Izraelem utrpěly až takové škody jako libanonské hnutí Hizballáh.

Americkému prezidentovi risk v podobě přímého tvrdého úderu na Írán vyšel a je tak hlavním vítězem dvanáctidenní války. Konflikt ale pomůže i dalším hráčům v regionu.

Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.

Americké údery na íránské jaderné komplexy znamenají další eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Je jasné, že islámská republika nenechá americké bombardování bez odpovědi.

Írán v reakci na izraelské nálety zrušil svoji účast na nedělním plánovaném jednání s Američany o dalším osudu svého jaderného programu. USA tvrdí, že Izraeli s útokem nijak nepomáhaly.

Afrika si v aktuálně probíhající válce na Ukrajině hledá svou pozici. Přestože afričtí lídři volají po míru, jejich vyjádření jsou spíše rezervovaná. V kontextu dění posledních let na kontinentu se není čemu divit.

Mezi Moskvany je v době příprav oslav konce druhé světové války znát úzkost, ale také odhodlání a víra v posílení domácí ekonomiky oslabené západními sankcemi, napsala agentura Reuters.