Do ruské Kazaně přijíždějí představitelé států, které spojuje snaha narušit mezinárodní systém vystavěný Západem. Pro Putina jde o příležitost ukázat, že má partnery. Riziko spočívá v tom, že tito partneři mají mezi sebou spory.
Vladimir Putin uvedl, že mezinárodní konflikty budou dál trvat i kvůli globálním změnám. Varoval i před hrozbou zničení světa vlivem AI. Zástupci Západu v Německu naopak vyzvali k ostražitosti před Moskvou.
Damašek projevuje i nadále ochotu s Moskvou spolupracovat, stále však trvá na vydání bývalého syrského prezidenta Bašára Asada. Tomu hrozí v Sýrii trest smrti.
Rusko bude podle prezidenta Vladimira Putina reagovat na snahy Západu zabavovat jeho obchodní lodě. Šéf Kremlu zároveň obvinil NATO z pronikání do asijsko-tichomořského regionu a vytváření napětí v Arktidě.
Minulý týden při návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně mu jeho čínský protějšek Si Ťin-pching podle listu Financial Times sdělil, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat invaze na Ukrajinu.
Rusko vyhlásilo mezinárodní pátrání po hlavním prokurátorovi Mezinárodního trestního soudu Karimu Khanovi a dalším členům soudu. Obvinilo je kvůli tomu, že vydali zatykač na prezidenta Vladimira Putina.
Odklon pozornosti od války na Ukrajině, diplomaticky výhodná pozice i rostoucí ceny ropy. Ruská média už prezentují konflikt mezi Íránem a Izraelem jako svou výhodu. Pro Moskvu je to ale současně nepříjemná výzva v balancování.
Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že do války proti Ukrajině nasadilo Rusko téměř 700 000 vojáků. Ukrajinský generální štáb ale odhaduje ruské ztráty na více než 524 000 vojáků. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Ukazuje se, že některým zemím stojí Rusko za to, aby riskovaly pošramocení vztahů se Západem, komentuje ruský novinář Leonid Ragozin seznam hostů na moskevské přehlídce ke Dni vítězství.
Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl poprvé od pandemie koronaviru do Evropy. Momentálně je v Paříži, kam přijel na dvoudenní státní návštěvu. Si následně navštíví i Maďarsko a Srbsko.
Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin.
Si Ťin-pching vzkázal během březnové návštěvy svému ruskému protějšku, aby se na Ukrajině vyvaroval použití jaderných zbraní, tvrdí západní a čínští představitelé. Kyjev čínský postoj přivítal.
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.
Čínským prezidentem bude i nadále Si Ťin-pching. Parlament o této bezprecedentní volbě rozhodl jednomyslně. Poprvé v historii tak Čínu povede stejný muž třetí volební období za sebou.
V Pekingu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Třetí pětileté funkční období v čele strany si zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Jde vůbec o prvního vůdce, který stranu povede tři funkční období po sobě.
Soupeření USA a Číny nesmí přerůst v otevřený konflikt, řekl americký prezident Joe Biden svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi na úvod očekávaného virtuálního setkání. Země by měly zintenzivnit spolupráci, uvedl čínský vůdce.