Za potíže českého průmyslu mohou i vysoké náklady na energie, ale radikální odpor k samotné zelené energetické tranzici nemá smysl. Sporné je spíše štědrými dotacemi hnané tempo a provedení Green Dealu.
Česko není jedinou zemí, která by ráda zpětně vycouvala z dohody o emisních přirážkách na benzin, naftu a další fosilní paliva. Odpůrců je víc, ale na velký obrat to teď ani náhodou nevypadá.
Europoslanec Ondřej Knotek za hnutí ANO bude zpravodajem nového cíle na snížení emisí do roku 2040. Bude klíčovým mužem pro Green Deal příštích let - a rizikem pro svého stranického šéfa.
Europoslanec zvolený za ANO Ondřej Knotek se stal europarlamentním zpravodajem k návrhu legislativy na zrychlení evropského Green Dealu. Bude řídit přípravu nového závazného cíle na snížení emisí pro rok 2040.
Byť hnutí ANO nepatřilo mezi fanoušky korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí, nakonec z ní může vytěžit politické body. Věří si hlavně v regionech a na venkově. Hlasy krajanů chtějí získat i ostatní strany.
Evropský parlament schválil rozvolnění pokut pro výrobce osobních automobilů, kteří nedodrží v roce 2025 plnění emisních cílů CO2. Automobilky tak získají více času na splnění přísnějších emisních limitů.
„Jeden z mála přínosů té páteční schůzky, která dopadla katastrofou, je, že se jasně obnažilo, jak jsme zranitelní. Když to zasadíme do rámce, Evropa je zranitelná posledních 30 let,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Odporovat dekarbonizaci evropského průmyslu nemá smysl. Je při ní jen potřeba více pragmatických řešení, která nezlikvidují konkurenceschopnost evropských firem. A některá z nich už leží na stole.
Obrat v rétorice vládních politiků nelze přehlédnout. Ještě před pár měsíci zástupci koaličních stran ujišťovali, že je evropskou i českou prioritou snižování emisí. V současnosti ale sílí volání po revizi Green Dealu.
Po automotive a ocelářství se do problémů v Evropě dostává další obor – chemický průmysl. Chemičky zápasí s drahými energiemi, čelí levné konkurenci z východu a kromě toho se musí vypořádat s unijními požadavky na snižování emisí.
Konec Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?
Nová evropská politická reprezentace řeší, jak dál s Green Dealem. Sílí hlasy, že jej bude třeba změkčit, protože snaha o rychlou dekarbonizaci likviduje evropský průmysl a zvyšuje sociální pnutí. Ale na zásadní obrat to nevypadá.
Loni v Česku nastal nebývalý pokles emisí, ze kterého ale má jen málokdo radost. Pořád je navíc co dohánět, v EU jsme v produkci skleníkových plynů čtvrtí nejhorší.
Zelená frakce oslabila, euroskeptické, krajně pravicové a klimaskeptické posílily. Pro plnění Zelené dohody pro Evropu to ale pravděpodobně nebude znamenat významnou překážku. Nejvíc křesel si udržely frakce, které za ní stojí.
Česko získalo vysoký úřednický post ve strukturách Evropské komise. Bývalý ministr životního prostředí se stane druhým mužem pro Green Deal. Jak si zelená dohoda v Evropě aktuálně stojí?
Návrh, který měl přimět zemědělce k důslednější ochraně životního prostředí, chtěla zablokovat nejsilnější frakce Evropské lidové strany. Nakonec ho ale europoslanci schválili.
Svaz průmyslu a dopravy bude v půli května volit nové vedení. O post prezidenta – a tedy nejmocnějšího byznysového lobbisty v zemi – se ucházejí čtyři kandidáti. SZ Byznys je postupně představuje v profilových rozhovorech.
Dočasný a nouzový návrat ke spalování uhlí chápou i ekologové, kteří proti uhelným elektrárnám jinak bojují. Zima se blíží a pokud Vladimir Putin uzavře Unii kohoutky s plynem, je nejsnazší ušetřit plyn při výrobě elektřiny.