Ukrajina se poprvé ocitla před možností, že bude bojovat bez amerických zbraní a možná i další americké pomoci. Na bojišti by se to neprojevilo hned. V „opotřebovávací“ válce s Ruskem by ale obecně prohrávala rychleji než dosud.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Valné shromáždění schválilo evropskou verzi rezoluce o Ukrajině. Zasedání bylo načasováno na třetí výročí ruské invaze. USA proti evropské rezoluci brojily.
Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.
Severoatlantická aliance podle mluvčího Kremlu podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik. Podle Putina jednu ze šesti superzbraní, které technologicky předčí USA a NATO.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Že se blíží další ukrajinský protiútok, tuší i Rusové. Na frontě budují zákopy a nervózní je i vůdce vagnerovců. Rychlý průlom se ale čekat nedá a navzdory přesvědčení expertů, že „něco“ přijde, některé faktory svědčí o opaku.
Spojené státy oznámily další obrovský balík vojenské pomoci Ukrajině. Nová dodávka v hodnotě 1,85 miliard dolarů zahrnuje také systém protivzdušné obrany Patriot.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
Rusko Ukrajinu nenapadlo a západní pohled ho nezajímá. V exkluzivním rozhovoru s britskou BBC se šéf ruské diplomacie nedržel zpátky a kritiku kromě Západu schytali i samotní britští novináři.
„Přijali rozhodnutí, učinili závazek nenapadat sousedy, což dělají, a vést pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zdůvodnil náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, proč se aliance necítí vázaná dohodou s Ruskem.
Dveře Severoatlantické aliance zůstávají i přes ruské výhrady otevřené a nic se na tom nezmění. Prohlásil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken upozornil na ruské plány na další zvýšení počtu vojáků na ukrajinských hranicích. Rusko mezitím vyzvalo Spojené státy, aby neposílaly na Ukrajinu další zbraně a soustředily se na diplomacii.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.