Ukrajina se poprvé ocitla před možností, že bude bojovat bez amerických zbraní a možná i další americké pomoci. Na bojišti by se to neprojevilo hned. V „opotřebovávací“ válce s Ruskem by ale obecně prohrávala rychleji než dosud.
Rusko nabídlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání v Istanbulu, proběhla by příští pondělí. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko nadále trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz na zachování její celistvosti.
Ukrajina už smí podle německého kancléře Friedricha Merza útočit západními zbraněmi na vojenské cíle v Rusku. Předchozí omezení doletu některých zbraní kromě Německa zrušily i další evropské země.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvíjejí Spojené státy silný tlak na Rusko k uzavření dohody o příměří, ale i Ukrajina jí musí chtít dosáhnout. Trump to uvedl po čtvrteční schůzce s norským premiérem Jonasem Gahrem.
Jednání je naplánované na 10. dubna. Konference se bude konat na ruském konzulátu v Istanbulu. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou Alexandr Darčijev a Senata Coulterová.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Jednání o příměří na Ukrajině, které začne podle Witkoffa v neděli, se zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Místem, kde se delegace setkají je Džidda v Saudské Arábii.
Valné shromáždění schválilo evropskou verzi rezoluce o Ukrajině. Zasedání bylo načasováno na třetí výročí ruské invaze. USA proti evropské rezoluci brojily.
Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?
Rijád hostil jednání o válce na Ukrajině, ale bez Kyjeva. Saúdové se během války stali překvapivě jedním z hlavních mediátorů mezi bojujícími stranami. Korunní princ má dobrý vztah s Putinem a pravidelně se potkává i se Zelenským.
Podle prezidenta Petra Pavla nesmí Evropa dopustit, aby se mírových jednání v rámci války na Ukrajině sám Kyjev neúčastnil. Jako příklad jednání „o nás bez nás“ uvedl z českých dějin podepsání mnichovské dohody.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Už několik měsíců se na půdě amerického Kongresu vede boj o budoucnost další vojenské a finanční pomoci válkou zmítané Ukrajině. Poté, co Senát přerušil své jednání, je jasné, že Ukrajina v tomto roce další pomoc neobdrží.
Že se blíží další ukrajinský protiútok, tuší i Rusové. Na frontě budují zákopy a nervózní je i vůdce vagnerovců. Rychlý průlom se ale čekat nedá a navzdory přesvědčení expertů, že „něco“ přijde, některé faktory svědčí o opaku.
Spojené státy oznámily další obrovský balík vojenské pomoci Ukrajině. Nová dodávka v hodnotě 1,85 miliard dolarů zahrnuje také systém protivzdušné obrany Patriot.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech pro odchod obyvatelstva s možným dočasným příměřím v jejich okolí, vyplývá to z prohlášení obou stran po čtvrtečním jednání.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken upozornil na ruské plány na další zvýšení počtu vojáků na ukrajinských hranicích. Rusko mezitím vyzvalo Spojené státy, aby neposílaly na Ukrajinu další zbraně a soustředily se na diplomacii.