Ukrajina se poprvé ocitla před možností, že bude bojovat bez amerických zbraní a možná i další americké pomoci. Na bojišti by se to neprojevilo hned. V „opotřebovávací“ válce s Ruskem by ale obecně prohrávala rychleji než dosud.
Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.
Putin na rozdíl od Trumpa mluvil o práci na „memorandu o budoucích jednáních“, jejichž výsledkem může být i příměří. Zopakoval frázi, pod kterou skrývá i požadavek na demilitarizaci Ukrajiny.
Na čtvrteční mírová jednání s Ukrajinou nepřijede do Istanbulu ruský prezident Putin ani jeho americký protějšek Trump. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je to důkaz, že o klid zbraní nestojí.
Jednání je naplánované na 10. dubna. Konference se bude konat na ruském konzulátu v Istanbulu. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou Alexandr Darčijev a Senata Coulterová.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.
Severoatlantická aliance podle mluvčího Kremlu podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
Indové, kteří odjeli do Ruska pod vidinou práce a výdělku, skončili v zákopech. Ruský prezident Vladimir Putin nyní indickému premiérovi Naréndrovi Módímu během jejich setkání slíbil, že naverbované Indy propustí zpět domů.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
Rusko ve čtvrtek brzy ráno vojensky přepadlo Ukrajinu. Ihned po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly kolem čtvrté hodiny ráno raketové útoky na strategické cíle po celé zemi.
Cvičení probíhá ve Voroněžské, Belgorodské, Brjanské a Smolenské oblasti, informovala agentura Interfax. První tři jmenované regiony přímo sousedí s Ukrajinou, Smolenská oblast pak leží nedaleko od ukrajinských hranic.
Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.