Ukrajina se poprvé ocitla před možností, že bude bojovat bez amerických zbraní a možná i další americké pomoci. Na bojišti by se to neprojevilo hned. V „opotřebovávací“ válce s Ruskem by ale obecně prohrávala rychleji než dosud.
Na čtvrteční mírová jednání s Ukrajinou nepřijede do Istanbulu ruský prezident Putin ani jeho americký protějšek Trump. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je to důkaz, že o klid zbraní nestojí.
Jednání je naplánované na 10. dubna. Konference se bude konat na ruském konzulátu v Istanbulu. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou Alexandr Darčijev a Senata Coulterová.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Jednání o příměří na Ukrajině, které začne podle Witkoffa v neděli, se zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Místem, kde se delegace setkají je Džidda v Saudské Arábii.
Podle prezidenta Petra Pavla nesmí Evropa dopustit, aby se mírových jednání v rámci války na Ukrajině sám Kyjev neúčastnil. Jako příklad jednání „o nás bez nás“ uvedl z českých dějin podepsání mnichovské dohody.
Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.
Severoatlantická aliance podle mluvčího Kremlu podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
„Přijali rozhodnutí, učinili závazek nenapadat sousedy, což dělají, a vést pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zdůvodnil náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, proč se aliance necítí vázaná dohodou s Ruskem.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken upozornil na ruské plány na další zvýšení počtu vojáků na ukrajinských hranicích. Rusko mezitím vyzvalo Spojené státy, aby neposílaly na Ukrajinu další zbraně a soustředily se na diplomacii.
Cvičení probíhá ve Voroněžské, Belgorodské, Brjanské a Smolenské oblasti, informovala agentura Interfax. První tři jmenované regiony přímo sousedí s Ukrajinou, Smolenská oblast pak leží nedaleko od ukrajinských hranic.
Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.