Kreml zbrojí, ale nestíhá nahrazovat ztráty. Podle odborníků by mu příměří s Ukrajinou mohlo pomoct získat potřebný čas na obnovu vojenských kapacit. „Putin si olíže rány a udeří znova,“ upozornil americký generál.
Společnost PBS Group požádala ukrajinské úřady, aby jí umožnily prohlídku trosek ruských dronů, které ve středu v noci zaútočily na Kyjev. Chce vyvrátit nařčení, že kamikadze drony Geran 3 využívají její motory.
Vladimir Putin a Donald Trump spolu budou v nejbližších dnech jednat. Nabízí se i možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta. Putin ale řekl, že pro schůzku se Zelenským zatím nejsou podmínky.
Rusko oznámilo zničení 155 ukrajinských dronů přes noc. Při pádu stroje v Lipecké oblasti zahynul člověk. Ukrajinská města včetně Charkova čelila ruským útokům, zraněné hlásí i Čuhujiv.
Rusko předalo Ukrajině seznam 1000 válečných zajatců, které chce Kyjevu vrátit v rámci připravované výměny. Moskva nyní čeká na seznam od ukrajinské strany.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Podle mluvčího Kremlu by problém íránského jaderného programu měl být řešen výhradně politicky a diplomaticky. Trump chce i přes další uvalené sankce začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Dva novináři s americkým pasem si v Rusku vyslechli tvrdé tresty vězení. Podle reportérky Petry Procházkové z Deníku N však rozsudky napovídají tomu, že si Moskva chystá půdu pro výměnu vězňů. „Bude s nimi handlováno,“ říká.
Severoatlantická aliance podle mluvčího Kremlu podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.
Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.
Podle ruské tajné služby měla žena shromažďovat peníze na pomoc Ukrajině a ohrožovat bezpečnost země. Rusko zadržuje i jiné americké občany, například novináře Evana Gershkoviche.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
Od úterní noci mají Rusové co do činění s drony, které podle místních zpráv způsobily výbuch v ropném skladu, či s nasazením stíhaček poblíž Petrohradu. Rusko v některých případech tvrdí, že stopa vede na Ukrajinu.
Američtí příznivci krajní pravice i někteří zástupci Republikánské strany jsou hlásnými troubami Kremlu, píše The Guardian. Jejich vliv teď může vzrůst s tím, jak republikáni získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Rusko se před americkými prezidentskými volbami snažilo šířit zavádějící informace o Joe Bidenovi, uvádí zpráva tajných amerických služeb. Do voleb se podle zprávy vměšoval i Írán.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?