Kreml zbrojí, ale nestíhá nahrazovat ztráty. Podle odborníků by mu příměří s Ukrajinou mohlo pomoct získat potřebný čas na obnovu vojenských kapacit. „Putin si olíže rány a udeří znova,“ upozornil americký generál.
Rusko předalo Ukrajině seznam 1000 válečných zajatců, které chce Kyjevu vrátit v rámci připravované výměny. Moskva nyní čeká na seznam od ukrajinské strany.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Podle mluvčího Kremlu by problém íránského jaderného programu měl být řešen výhradně politicky a diplomaticky. Trump chce i přes další uvalené sankce začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Moskva má podmínky pro Putinovu cestu do Ankary. Chce letět pouze za přítomnosti ruských stíhaček, odmítá bydlet v americkém hotelu a vadí i turecký bankovní systém.
Dva novináři s americkým pasem si v Rusku vyslechli tvrdé tresty vězení. Podle reportérky Petry Procházkové z Deníku N však rozsudky napovídají tomu, že si Moskva chystá půdu pro výměnu vězňů. „Bude s nimi handlováno,“ říká.
Severoatlantická aliance podle mluvčího Kremlu podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.
Podle ruské tajné služby měla žena shromažďovat peníze na pomoc Ukrajině a ohrožovat bezpečnost země. Rusko zadržuje i jiné americké občany, například novináře Evana Gershkoviche.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
Od úterní noci mají Rusové co do činění s drony, které podle místních zpráv způsobily výbuch v ropném skladu, či s nasazením stíhaček poblíž Petrohradu. Rusko v některých případech tvrdí, že stopa vede na Ukrajinu.
Američtí příznivci krajní pravice i někteří zástupci Republikánské strany jsou hlásnými troubami Kremlu, píše The Guardian. Jejich vliv teď může vzrůst s tím, jak republikáni získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Američtí senátoři jsou blízko dohodě o sankčním balíčku, který by v případě invaze na Ukrajinu mohl Rusku znepříjemnit život. Některé z postihů by však mohly začít platit ještě dříve kvůli tomu, čeho se země již dopustila.
Rusko se před americkými prezidentskými volbami snažilo šířit zavádějící informace o Joe Bidenovi, uvádí zpráva tajných amerických služeb. Do voleb se podle zprávy vměšoval i Írán.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?