Zatímco důvěra v americkou pomoc slábne, aliance jako celek se i po nástupu nového amerického prezidenta ve vybraných zemích těší poměrně vysoké a neměnné důvěře.
Evropské mocnosti sice zdůrazňují své závazky vůči Severoatlantické alianci, své bezpečnostní zájmy ale chtějí chránit i jinak, prostřednictvím sítě obranných smluv.
Německý kancléř Friedrich Merz a polský prezident Andrzej Duda se ve svých prohlášeních na summitu NATO shodli, že Rusko do budoucna představuje pro evropský kontinent hrozbu.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Estonsko, Lotyšsko i Litva už pracují na přípravě obranné linie na hranicích s Ruskem a Běloruskem. V plánu jsou překážky, bunkry i úpravy krajiny. Z plánů investic však nevyčtete, že nejdůležitější část příprav obrany je jinde.
Trumpův silný nacionalismus, skeptický postoj k imigraci, důraz na ekonomický pragmatismus a kritika nadnárodních institucí rezonují v zemích, které mají menší důvěru v západní liberální systém a hodnoty.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
Aliance, kterou spoluzakládá Andrej Babiš, bude v Evropském parlamentu nevýznamná, říká Martin Vokálek, ředitel Institutu Europeum. Radost ze spojení ale podle něj bude mít Rusko a Babiš ho může využít v domácí politice.
Podle ruské tajné služby měla žena shromažďovat peníze na pomoc Ukrajině a ohrožovat bezpečnost země. Rusko zadržuje i jiné americké občany, například novináře Evana Gershkoviche.
Podle prezidenta Petra Pavla je Rusko tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence NATO. Řekl to dnes na přednášce na NATO Defense College v Římě. Zdůraznil i nutnost další podpory Ukrajině.
Bývalý prezident, který je vyšetřován pro pokus o státní převrat, byl ve čtvrtek obviněn velkou porotou kvůli platbám uskutečněným během prezidentské kampaně v roce 2016. K soudu má být předveden v úterý odpoledne.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora.
ANALÝZA. Krize podpořená ruskou agresí vůči Ukrajině se rozlévá světem a doplácet na ni budou i jí vzdálené země. Situaci nepomáhá ani informační válka, kterou sice Rusko na Západě prohrálo, úspěchy ale vrší jinde.
„Přijali rozhodnutí, učinili závazek nenapadat sousedy, což dělají, a vést pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zdůvodnil náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, proč se aliance necítí vázaná dohodou s Ruskem.
Dveře Severoatlantické aliance zůstávají i přes ruské výhrady otevřené a nic se na tom nezmění. Prohlásil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si a jednat o kontrole zbrojení, o raketách či větší transparentnosti ve vojenských otázkách, uvedl v rozhovoru pro Spiegel šéf NATO Jens Stoltenberg.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.
Ve stejné době, kdy Česko řeší hrozbu kybernetických útoků na nemocnice a také ohrožení komunálních politiků, se musí Litva a další pobaltské státy vypořádávat se závažnými dezinformacemi o Severoatlantické alianci.