Už více než rok dochází v Evropě k sabotážím a další činnosti iniciované ruskými zpravodajskými službami. Odhalené případy ukazují, že Kreml je agresivnější než kdy dřív a má nové metody.
Rozesetí nejistoty a obav ze zranitelnosti. Sabotážní aktivity, kterým čelí státy podporující Ukrajinu, nyní přichází i od blízkého spojence režimu Vladimira Putina. Unie v reakci na incidenty zvažuje uvalení sankcí na Minsk.
Vladimir Putin a Donald Trump spolu budou v nejbližších dnech jednat. Nabízí se i možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta. Putin ale řekl, že pro schůzku se Zelenským zatím nejsou podmínky.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu může ohrozit americké zisky z exportu zkapalněného zemního plynu do Asie. Na evropský trh by však tento krok mohl mít pozitivní cenový efekt, i když jen dočasný.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska.
Rusko vyhostí přes 20 německých diplomatů poté, co Berlín označil za nežádoucí osoby obdobný počet ruských diplomatických pracovníků, uvedla dnes agentura RIA Novosti. Berlín se zatím nijak nevyjádřil.
Každá firma opouštějící Rusko bude muset přispět do jeho státní kasy. Tlak na společnosti, které až doteď zůstaly, se tak nejspíš ještě zvýší. Kritice se nevyhnou: Buď budou podnikat v zemi agresora, nebo přímo přispějí na válku.
Komerční banka se od 1. března přidá k těm tuzemským bankám, které se kvůli ruské agresi proti Ukrajině s podporou Běloruska rozhodly neprovádět platby do Ruska a Běloruska v jakékoliv měně, a to nad rámec zákonných sankcí.
Evropská unie by neměla uvažovat o nových sankcích proti Rusku, protože by to jen prohloubilo energetickou krizi a poškodilo Evropu, řekl v úterý maďarský ministr zahraničí. Podle něj škodí sankce EU více jí samotné než Rusku.
Velkým tématem byl pro ni odsun sovětských vojsk z Československa. Do Sovětského svazu, respektive do Ruska, se podívala mnohokrát. A nejen podívala, samozřejmě především fotila. Hostem Ušáku byla fotografka Dana Kyndrová.
Rusko otočilo kohouty a přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska. A ostatní evropské země mohou podle ruských představitelů následovat. Co to bude znamenat pro Česko, není zatím jasné.
Potopení ruského křižníku Moskva jen jako pomyslný vrchol ledovce ruských ztrát na Ukrajině, které každým dnem rostou. Ruská armáda podle Ukrajiny i nezávislých pozorovatelů ztratila například téměř tři tisíce obrněných vozidel.
Invaze na Ukrajinu rozpoutala v Evropě debatu o nutnosti vymanit se z energetické závislosti na Rusku. V posledním díle reportážní série podcastu 5:59 zjišťujeme, jestli se Evropa dokáže úplně odstřihnout od dodávek ruského plynu.
Americký prezident Joe Biden v projevu řekl, že Spojené státy dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu. A další roky až 50 miliard kubíků ročně.
V Evropě rostou hlasy žádající ukončení závislosti na ruském plynu. Evropská unie sice kvůli ruské agresi na Ukrajině neplánuje jeho okamžité odstřižení, ale ještě do konce tohoto roku chce výrazně omezit dovoz.
Pro premiéra Babiše je vyřešení plynové krize důležité i z podnikatelských důvodů. Omezení výroby v jeho německé chemičce SKW Piesteritz se podle bývalého finančního ředitele dotkne i některých dalších podniků koncernu Agrofert.
Rusko a Spojené státy se v úterý dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?
Britský deník Financial Times si spolu s americkým listem The New York Times vysloužily kritiku přímo od ruského ministerstva zahraničí i výhrůžku od poslance Státní dumy. Moskvě se nelíbí jejich články o počtu obětí covid-19.