Už více než rok dochází v Evropě k sabotážím a další činnosti iniciované ruskými zpravodajskými službami. Odhalené případy ukazují, že Kreml je agresivnější než kdy dřív a má nové metody.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
Podle mluvčího Kremlu by problém íránského jaderného programu měl být řešen výhradně politicky a diplomaticky. Trump chce i přes další uvalené sankce začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Spojené státy hrají klíčovou roli v evropské bezpečnosti. Premiér Petr Fiala nicméně nedávno připomněl, že zavedený řád se mění. Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský proto přibližuje slabé a silné stránky evropské obrany.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu může ohrozit americké zisky z exportu zkapalněného zemního plynu do Asie. Na evropský trh by však tento krok mohl mít pozitivní cenový efekt, i když jen dočasný.
Evropou zní jedno varování před možným útokem Ruska za druhým. Údajně hrozí už do tří let. Nemělo by ale něco takového být nemožné, když ne kvůli konvenční, tak jaderné síle NATO? Zeptali jsme se tří expertů na jaderné zbraně.
Komerční banka se od 1. března přidá k těm tuzemským bankám, které se kvůli ruské agresi proti Ukrajině s podporou Běloruska rozhodly neprovádět platby do Ruska a Běloruska v jakékoliv měně, a to nad rámec zákonných sankcí.
Kreml po skončení referend slíbil, že brzy podnikne kroky k připojení okupovaných regionů na Ukrajině k Rusku. Teď potvrdil, že v pátek prezident Vladimir Putin podepíše příslušné dekrety.
Evropská unie by neměla uvažovat o nových sankcích proti Rusku, protože by to jen prohloubilo energetickou krizi a poškodilo Evropu, řekl v úterý maďarský ministr zahraničí. Podle něj škodí sankce EU více jí samotné než Rusku.
Česká republika je stále závislá na dodávkách paliva pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany z ruského státního holdingu Rosatom. Jenže přejít k jinému výrobci není tak jednoduché, vysvětluje jaderná inženýrka Lenka Frýbortová.
V současné energetické krizi by Evropě mohla pomoci jedna země, paradoxně je to válčící Ukrajina. Rusko má ale naprosto jiný zájem a situace kolem Záporožské jaderné elektrárny naznačuje, jak ho nejspíš bude chtít prosadit.
Ruská společnost Rosatom začne v blízké době stavět dva jaderné reaktory na území Evropské unie. Konkrétně v Maďarsku, jak potvrdil tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle kterého začne stavba v příštích týdnech.
ANALÝZA. Evropská unie připravuje už sedmý balíček protiruských sankcí. Válka na Ukrajině pokračuje a brzy se plně projeví dopady války energetické, kterou vede Rusko proti celé EU. Politici se bojí zimy bez plynu a demonstrací.
Invaze na Ukrajinu rozpoutala v Evropě debatu o nutnosti vymanit se z energetické závislosti na Rusku. V posledním díle reportážní série podcastu 5:59 zjišťujeme, jestli se Evropa dokáže úplně odstřihnout od dodávek ruského plynu.
Americký prezident Joe Biden v projevu řekl, že Spojené státy dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu. A další roky až 50 miliard kubíků ročně.
V Evropě rostou hlasy žádající ukončení závislosti na ruském plynu. Evropská unie sice kvůli ruské agresi na Ukrajině neplánuje jeho okamžité odstřižení, ale ještě do konce tohoto roku chce výrazně omezit dovoz.
Pro premiéra Babiše je vyřešení plynové krize důležité i z podnikatelských důvodů. Omezení výroby v jeho německé chemičce SKW Piesteritz se podle bývalého finančního ředitele dotkne i některých dalších podniků koncernu Agrofert.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek vyzval Rusko, aby umožnilo návrat českých diplomatů do Moskvy. Kreml v první reakci požadavek odmítl. Postoj může přehodnotit do čtvrtečního poledne.
Rusko a Spojené státy se v úterý dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty.