V Istanbulu se dnes delegace Ruska a Ukrajiny mají po tříleté pauze opět sejít k přímému jednání. Není to poprvé, kdy Turecko slouží jako most mezi oběma státy. Politolog Jan Šír v 5:59 popisuje, jaké faktory v tom hrají roli.
V pondělí v Istanbulu začne druhé kolo přímých jednání Ruska a Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na schůzce s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu s Emmanuelem Macronem informoval o tom, že Turecko je připraveno hostit mírová jednání Ukrajiny a Ruska, která by mohla začít 15. května v Istanbulu.
Jednání je naplánované na 10. dubna. Konference se bude konat na ruském konzulátu v Istanbulu. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou Alexandr Darčijev a Senata Coulterová.
Očekává se, že Putin do Turecka přijede 12. února, šlo by tak o jeho první cestu do členské země NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety.
Infrastruktura podél Dunaje teď představuje pro Ukrajinu klíčovou trasu pro export obilí. Rusko se na ni v poslední době ve velkém zaměřilo. V noci na úterý ruské rakety znovu zasáhly přístav Izmajil. Podívejte se, co způsobily.
Po odstoupení od černomořské dohody má Rusko novou taktiku, jak zabránit vývozu obilí z Ukrajiny. Systematicky zaměřuje ostřelování na alternativní cestu přes řeku Dunaj, píše britská BBC.
Ukrajina ve středu obvinila Rusko z poškození infrastruktury pro vývoz obilí při nočních útocích. Ty byly zaměřené na dva černomořské přístavy. Kreml poté uvedl, že jakoukoliv lodní přepravu na Ukrajinu považuje za vojenský cíl.
„Hrozí totální likvidace evropského trhu s pšenicí,“ varují zemědělci po nejnovějších prohlášeních Moskvy. Ta vyhrožuje, že neprodlouží takzvanou obilnou dohodu, která nyní umožňuje Ukrajině vyvážet přes Černé moře.
Vítěz tureckých prezidentských voleb Recep Tayyip Erdogan je ve vleku autoritářských režimů a jeho závislost na nich se bude prohlubovat. Vliv Turecka ve světě se navzdory jeho geopolitickým ambicím bude spíše snižovat.
Napětí na turecko-syrské hranici sílí. Důvodem je turecká reakce na atentát v Istanbulu, z kterého byla obviněná kurdská strana. Rusko, které podporuje syrský Asadův režim, se obává eskalace, a tak vyzývá Turecko k umírněnosti.
Rusko pozastavilo svou účast na dohodě o vývozu obilí z Ukrajiny. Přesto v pondělí ráno z ukrajinských přístavů vyplulo 12 lodí. Seznam Zprávy připravily odpovědi na nejdůležitější otázky, které ruský krok vyvolal.
Ruské pozastavení účasti na dohodě o vývozu obilí představuje riziko zhoršení potravinové krize, tvrdí Západ. Turecko a OSN, které se na jejím zprostředkování podílely, nyní vyjednávají s oběma stranami o obnovení.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Kyjev v sobotu ráno podnikl teroristický útok na plavidla Černomořské flotily v přístavu Sevastopol. Ukrajina se k útoku zatím oficiálně nevyjádřila.
Z Oděsy vyplula první loď s obilím v rámci ukrajinsko-ruské dohody a ceny této klíčové komodity klesají. Rizika, kvůli kterým by ceny obilí mohly zase rychle vzrůst, ale zůstávají.
Rusko dnes raketami ostřelovalo ukrajinské město Oděsa. V přístavu začalo po raketovém úderu hořet. Teprve včera se přitom schválila dohoda o vývozu obilí, pro níž je oděsský přístav klíčový.
Kromě praček, notebooků a dalších elektrospotřebičů i tuny a tuny ukrajinského obilí. Rusko podle Ukrajinců drancuje na okupovaném území i ocel, kterou rozprodává po celém světě.
Turecko zadrželo ruskou loď, která vezla ukradené obilí z Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. Ukrajina už dříve Turecko požádala, aby loď zastavilo.
Na prahu Asie vypukla válka – zakavkazské země Arménie a Ázerbájdžán oprášily letitý konflikt. Od nedělního rána v bojích o Náhorní Karabach padlo podle oficiálních čísel více než sto lidí.