Washington může ekonomicky tlačit na Moskvu, pokud od ní neuvidí vůli k mírovým jednáním s Ukrajinou. USA mluví o nových sankcích a clech ve výši až 500 procent vůči obchodním partnerům Ruska.
V případě schválení má plán zabránit nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Návrh také zřejmě obsahuje úmysl uznat Doněckou a Luhanskou oblast za ruské.
Moskva si s Kyjevem vyměnila po 390 lidech. Tento krok je součástí dohody o výměně celkem tisíce zajatců, na které se shodla ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v tureckém Istanbulu.
USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo americké ministerstvo financí. Ministr Scott Bessent řekl, že „je načase, aby krutá a nesmyslná válka skončila“.
Jednání je naplánované na 10. dubna. Konference se bude konat na ruském konzulátu v Istanbulu. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou Alexandr Darčijev a Senata Coulterová.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Podle mluvčího Kremlu by problém íránského jaderného programu měl být řešen výhradně politicky a diplomaticky. Trump chce i přes další uvalené sankce začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen.
Ukrajinské protivzdušné síly zničily 42 ruských dronů a čtyři řízené střely, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské noční útoky zasáhly kritickou infrastrukturu a připravily o život dvě osoby, jedna zemřela v Sumské oblasti.
Moskva zažila pravděpodobně největší dronový útok od začátku války. Podle starosty ruské metropole se ale podařilo bezpilotní letouny zničit, hlášeny nejsou žádné škody ani zranění.
Ke starším informacím o vojenských operacích Ukrajiny v Súdánu se nedávno připojily i zatím nepotvrzené zprávy o ukrajinském napadání ruských sil v Sýrii. Co Kyjev působením daleko za hranicemi může sledovat?
Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa.
Už několik měsíců se na půdě amerického Kongresu vede boj o budoucnost další vojenské a finanční pomoci válkou zmítané Ukrajině. Poté, co Senát přerušil své jednání, je jasné, že Ukrajina v tomto roce další pomoc neobdrží.
Z 360 000 vojáků, kteří vstoupili na Ukrajinu, včetně smluvního a branného personálu, jich Rusko podle zprávy amerických tajných služeb na bojišti ztratilo až 315 000.
Že se blíží další ukrajinský protiútok, tuší i Rusové. Na frontě budují zákopy a nervózní je i vůdce vagnerovců. Rychlý průlom se ale čekat nedá a navzdory přesvědčení expertů, že „něco“ přijde, některé faktory svědčí o opaku.
„Rusko využívá Turecko proti Západu. Velice se mu hodí, že člen NATO vystupuje tímto disidentským způsobem,“ komentuje pro SZ turkolog Tomáš Laně postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecko teď bude hostit rozhovory obou zemí.
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech pro odchod obyvatelstva s možným dočasným příměřím v jejich okolí, vyplývá to z prohlášení obou stran po čtvrtečním jednání.