Návrat Donalda Trumpa transformuje evropskou geopolitiku, stranické systémy a veřejné mínění. Nová studie ukázala, že se ho Evropa bojí více než Vladimira Putina, a to především kvůli strachu z oslabení transatlantických vazeb.
Tlak na maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka dál sílí. Premiér Péter Magyar ho před pondělním hlasováním o jeho odvolání obvinil ze zneužívání veřejných prostředků.
Moskva je podle ruského prezidenta připravena pokračovat v uvázlých debatách s Washingtonem o ukončení války na Ukrajině. Očekává návrat amerických zástupců po odeznění krize kolem Íránu.
Memorandum o porozumění mezi Íránem a USA má být podepsáno v pátek ve Švýcarsku. Podle libanonského prezidenta se dohoda netýká vyjednávání mezi Libanonem a Izraelem.
Když Trump ekonomicky zaútočil na EU během svého prvního funkčního období, oplatila mu Unie stejnou mincí. Ve druhém funkčním období americký prezident postupoval podle stejné strategie, Evropa nikoliv.
Vladimir Putin v telefonátu sdělil Donaldu Trumpovi, že je připraven vyhlásit na Ukrajině příměří. Trump iniciativu podpořil. Státníci v telefonátu řešili i situaci v Íránu, kde Putin odmítl pozemní operaci USA.
S pomocí satelitních záběrů se podařilo v oblasti Blízkého východu identifikovat 12 amerických plavidel. Letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází u pobřeží Ománu, přibližně 700 kilometrů od Íránu.
Vladimir Putin v rámci své návštěvy Kyrgyzstánu připustil, že by americký mírový plán mohl sloužit jako základ pro ukončení války. Mimo jiné prohlásil, že Rusko se nechystá napadnout Evropu.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém čtvrtečním vystoupení v Soči svaloval vinu za rozpoutání a pokračování války na Ukrajině na Západ. Tvrzení evropských politiků o hrozbě ruského útoku na NATO odmítl jako nesmysl.
Bezpečnostní záruky by podle Putina měly platit pro Ukrajinu i Rusko. Část spojenců Kyjeva slíbila v případě dojednání míru s Moskvou pomoc s jeho zajištěním, podle Putina by ale cizí vojska na Ukrajině byla cíle k ničení.
Na čtvrteční mírová jednání s Ukrajinou nepřijede do Istanbulu ruský prezident Putin ani jeho americký protějšek Trump. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je to důkaz, že o klid zbraní nestojí.
Na jednání s Ukrajinou v Istanbulu Rusko vyšle delegaci, kterou povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že chce jednat přímo s Putinem.
Po konfliktu mezi Trumpem a Zelenským a obavách Evropy o dalším směřování zahraniční politiky USA bude na summitu Evropské unie řeč i o evropském jaderném arzenálu. Cesta k němu by ale byla mimořádně složitá.
Pokud má Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u jednání o ukončení války na Ukrajině, uvedl dnes v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel.
Podle prezidenta Petra Pavla nesmí Evropa dopustit, aby se mírových jednání v rámci války na Ukrajině sám Kyjev neúčastnil. Jako příklad jednání „o nás bez nás“ uvedl z českých dějin podepsání mnichovské dohody.
Putin podle Reuters nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska. Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině, kterou Putin začal.
Petr Pavel vyzkoušel nový formát promlouvání k publiku. V živém vysílání odpovídal na vážné i méně vážné dotazy, zmínil například svůj postoj k eutanazii nebo poslední kampani SPD.
Česká a americká strana má podle informací Seznam Zpráv za sebou první kolo jednání o nové obranné smlouvě. Ta určí podmínky pobytu amerických vojáků v Česku.