Izrael podnikl dosud vůbec největší údery proti libanonskému Hizballáhu. Americký deník New York Times mezitím odhalil, jak Benjamin Netanjahu přesvědčoval Donalda Trumpa o šancích na rychlé odzbrojení a svržení íránského režimu.
Plán na ukončení bojů by mohl vstoupit v platnost ještě dnes. Pákistán navrhl USA a Íránu otevření Hormuzského průlivu s příměřím. Irán však dočasné příměří za otevření průlivu odmítá.
USA údajně zaútočily na vojenské objekty v Čáhbaháru. Město je klíčovým bodem pro přístup do Indického oceánu. V Chomejnu v západní části země navíc americko-izraelský úder zasáhl chlapeckou školu. Incident se obešel bez zranění.
Bombardéry B-2, stíhačky páté generace F-35, drony i střely Tomahawk. Spojené státy a jejich spojenci nasadili při úderech na Írán široké spektrum moderní vojenské techniky.
Dánsko bylo možná přehlíženým, ale zároveň výjimečně oddaným spojencem USA. Kodaň přijímala cíle USA za své a třeba v Afghánistánu krvácela jako nikdo v NATO. Nešlo o náhodu, ale politiku, která teď ovšem přestala dávat smysl.
Plavidla, na které USA uvalily sankce, přepravovala íránskou ropu v hodnotě stovek milionů dolarů. Sankce se týkají devíti plavidel stínové flotily Íránu a osmi firem, které jsou s nimi spojeny.
Berlín vede podrobné diskuze s Dánskem a chce zlepšit bezpečnostní situaci Grónska. Friedrich Merz při návštěvě Indie uvedl, že se očekává zapojení Američanů.
USA stáhnou část svých vojáků ze země, se zprávou přišlo rumunské ministerstvo obrany. Momentálně jsou jich tam 3000, zůstane jich zhruba třetina. Krok byl vzhledem k prioritám americké administrativy podle ministerstva očekávaný.
Bezpečnostní záruky by podle Putina měly platit pro Ukrajinu i Rusko. Část spojenců Kyjeva slíbila v případě dojednání míru s Moskvou pomoc s jeho zajištěním, podle Putina by ale cizí vojska na Ukrajině byla cíle k ničení.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Státy NATO musí podle generálního tajemníka Rutteho dávat na obranu víc, než je stávající cíl 2 procent HDP. I ten ale některé státy sotva plní. O zvýšení cíle se už podle deníku Financial Times reálně jedná.
Příměří mezi Izraelem a Libanonem neznamená konec násilí na Blízkém východě. Nejenže neřeší napětí mezi Izraelem a Hizballáhem, především ale nepovede k ukončení izraelské kontroly nad Gazou.
Demokratická kandidátka v posledních dnech ztrácí podporu mezi Američany arabského původu kvůli politice administrativy Joea Bidena ve vztahu k Izraeli. To by pro ni mohlo znamenat prohru v klíčovém Michiganu.
„V nejbližších dnech Spojené státy uvalí nové sankce zaměřené na Írán, včetně jeho dronových a raketových programů“, uvedl poradce Bílého domu pro bezpečnost. Jejich cílem budou také íránské Revoluční gardy a ministerstvo obrany.
„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ řekla na Mnichovské bezpečnostní konferenci viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Očividně tím reagovala na Donalda Trumpa, jehož postoj k NATO je vnímán jako kontroverzní.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Tématem jednání budou ruské bezpečnostní požadavky.