Setkání prezidentů USA a Ruska o válce na Ukrajině se má konat v americkém státě s dlouhou historií ruského vlivu. Jedni mluví o „mostu mezi národy“, jiní o „hrozné symbolice“.
Od 9. do 11. května bude platit příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Na své sociální síti to oznámil Donald Trump. Součástí dohody je také výměna zajatců. Volodymyr Zelenskyj je za Američany zprostředkovanou dohodu vděčný.
Ruských oslav konce druhé světové války se nezúčastní arménský prezident, který na nich loni byl. Jerevan v týdnu hostil setkání Evropského politického společenství, kterého se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle Zelenského Rusko porušilo příměří vyhlášené Ukrajinou, útočilo v Záporožské a Sumské oblasti. Moskva jej nepřijala, pouze vyhlásila vlastní, které má trvat od 8. do 9. května, kdy si Moskva připomene konec 2. světové války.
Rusko vyhlásilo příměří na oslavy vítězství v druhé světové válce. Putin minulý týden po telefonu informoval Trumpa, že krok zvažuje. Zelenskyj oznámil klid zbraní od půlnoci na středu 6. května.
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil po dobu oslav 80. výročí konce druhé světové války v Evropě třídenní klid zbraní. I přesto se podle obou zemí na frontě válčí.
Americký plán na příměří leží podle Zelenského na stole již příliš dlouho. USA s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dohody o přerušení útoků na energetické objekty, obě strany se však obviňují z jejich porušování.
Americký prezident Donald Trump podle světových agentur prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Putin návrh na příměří přijme.
Výroky vicepremiéra Vulina odrážejí blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. „Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ řekl.
Kreml obvinil USA, že nesou zodpovědnost za smrt žen a dětí v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Rusko rozhořčeně reaguje na rozhodnutí, kterým Západ povoluje Ukrajině použít jím dodané zbraně k útokům na ruské území.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking, kde si opět „padl“ do náručí s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztah dvou velmocí se ale na pozadí války na Ukrajině prohlubuje v neprospěch Moskvy.
Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.
Stíhání ruského prezidenta Putina a dětské ombudsmanky Lvovové-Bělovové má podle Moskvy „vědomě nezákonný charakter“. Rusko proto zahájilo vlastní stíhání čtyř představitelů Mezinárodního trestního soudu.
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.
Prezident Zelenskyj poskytl rozhovor americkému listu Wall Street Journal. Varoval mimo jiné před dočasným příměřím bez návratu ukrajinských území. Pro Rusko by to podle něj byl jen čas na odpočinek před dalším kolem konfliktu.
Velkým tématem byl pro ni odsun sovětských vojsk z Československa. Do Sovětského svazu, respektive do Ruska, se podívala mnohokrát. A nejen podívala, samozřejmě především fotila. Hostem Ušáku byla fotografka Dana Kyndrová.