Už v pátek se mají ve městě Anchorage na Aljašce sejít ke schůzce Donald Trump a Vladimir Putin k jednáním o Ukrajině. Má se tak stát na zdejší letecké základně Elmendorf-Richardson.
Damašek projevuje i nadále ochotu s Moskvou spolupracovat, stále však trvá na vydání bývalého syrského prezidenta Bašára Asada. Tomu hrozí v Sýrii trest smrti.
V sobotu 11. dubna a neděli 12 dubna by mělo na Ukrajině platit příměří, Putin jej vyhlásil na pravoslavné Velikonoce. Ukrajina podle prezidenta Zelenského podnikne symetrické kroky, příměří Moskvě navrhnul už na konci března.
Američtí vyjednavači tlačí Ukrajince k územním ústupkům, na stole zůstává požadavek Kremlu na zisk části Donbasu, kterou ruští vojáci dosud nedobyli. Putin před jednáním varoval před zahájením války s evropskými zeměmi.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém čtvrtečním vystoupení v Soči svaloval vinu za rozpoutání a pokračování války na Ukrajině na Západ. Tvrzení evropských politiků o hrozbě ruského útoku na NATO odmítl jako nesmysl.
Bezpečnostní záruky by podle Putina měly platit pro Ukrajinu i Rusko. Část spojenců Kyjeva slíbila v případě dojednání míru s Moskvou pomoc s jeho zajištěním, podle Putina by ale cizí vojska na Ukrajině byla cíle k ničení.
Odklon pozornosti od války na Ukrajině, diplomaticky výhodná pozice i rostoucí ceny ropy. Ruská média už prezentují konflikt mezi Íránem a Izraelem jako svou výhodu. Pro Moskvu je to ale současně nepříjemná výzva v balancování.
Prezident Petr Pavel schůzku se Zelenským potvrdil. Zelenskyj plánuje také mimo jiné setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Obě setkání proběhnou na nadcházejícím summitu iniciativy Trojmoří ve Varšavě 28. a 29. dubna.
Zvolený prezident ukázal svou sílu nejprve v takzvaném slunečném pásmu. Donald Trump vyhrál v Severní Karolíně i v Georgii. Později zničil i takzvanou Modrou zeď u Velkých jezer, kde tradičně volí spíše demokraty.
Kritizoval také běloruského vůdce Alexandra Lukašenka za jeho podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. Lukašenko je podle šéfa NATO ve vztahu s Ruskem tím slabším a jeho podpora by měla skončit.
Vyjádření ruského prezidenta souvisí s dlouhodobým naléháním Kyjeva na Spojené státy k použití jimi dodávaných dalekonosných zbraní na ruské vnitrozemí a prohlášením Joea Bidena, že USA pracují na zrušení restrikcí.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že do války proti Ukrajině nasadilo Rusko téměř 700 000 vojáků. Ukrajinský generální štáb ale odhaduje ruské ztráty na více než 524 000 vojáků. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Bývalý prezident, který je vyšetřován pro pokus o státní převrat, byl ve čtvrtek obviněn velkou porotou kvůli platbám uskutečněným během prezidentské kampaně v roce 2016. K soudu má být předveden v úterý odpoledne.
Zdroj z ruského štábu na Ukrajině řekl, že generálové jsou rozhodnuti poslat na porážku desetitisíce mobilizovaných vojáků. Podceňují však známá rizika.
Odborníci na mezinárodní vztahy a bezpečnost se pokusili načrtnout možné varianty dalšího vývoje bojů na Ukrajině. Válka se podle nich zatím obrací ve prospěch Západu.
Ještě v neděli se před vyhlášením příměří na Donbasu bojovalo, od půlnoci ale zavládl klid zbraní. Rusko a Ukrajina se však i nadále zásadně liší v řadě témat, která až dosud bránila naplnění mírových dohod z Minsku.
Počínaje dnešní půlnocí místního času (23:00 SEČ) má v syrském Idlibu začít platit příměří. Po dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.