Válka na Ukrajině se přelila do nové, intenzivní fáze. Zatímco se pozornost často upírá k opotřebovávacím bojům na frontové linii, v týlu obou zemí probíhá paralelní, systematická destrukce klíčových odvětví ekonomiky.
Ukrajina ve čtvrtek zaslala Rusku návrh na zastavení útoků na civilní objekty v Černém moři. Den na to Moskva reagovala odmítnutím, protože prý nevidí důvod pro opatření, které by druhé straně poskytlo potřebných oddech.
Ředitel FBI Kash Patel vydal prohlášení o nově navázané spolupráci s bezpečnostními složkami Ruska a Číny. Spolupráce zahrnuje kromě výměny zpravodajských informací i pobyt jednotlivých agentů na území USA.
V Rusku sílí snahy o verbování vojáků do války na Ukrajině. Přibývá svědectví o nucených podpisech kontraktů a Moskva do boje láká i studenty bez základního výcviku. Může to signalizovat problémy s pokrýváním ztrát.
Ačkoli americký prezident Donald Trump oznámil mezi Ukrajinou a Ruskem klid zbraní, obě strany údajně i nadále pokračují v útocích. Součástí víkendové dohody měla být i výměna tisícovky zajatců, není jasné, kdy se uskuteční.
Podle Zelenského Rusko porušilo příměří vyhlášené Ukrajinou, útočilo v Záporožské a Sumské oblasti. Moskva jej nepřijala, pouze vyhlásila vlastní, které má trvat od 8. do 9. května, kdy si Moskva připomene konec 2. světové války.
Rusko vyhlásilo příměří na oslavy vítězství v druhé světové válce. Putin minulý týden po telefonu informoval Trumpa, že krok zvažuje. Zelenskyj oznámil klid zbraní od půlnoci na středu 6. května.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že ruské síly v noci zaútočily 108 drony, z nichž bylo 55 zneškodněno. Od pondělí přitom mohlo začít platit třicetidenní příměří, které navrhla Ukrajina. Moskva na návrh nereagovala.
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil po dobu oslav 80. výročí konce druhé světové války v Evropě třídenní klid zbraní. I přesto se podle obou zemí na frontě válčí.
Americký prezident Donald Trump podle světových agentur prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Putin návrh na příměří přijme.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun.
Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj shání po světě pro svou zemi miliardy, podnikatelé cílí na menší částky. K podpoře válčící země stačí i stokoruny.
Ministerstvu zahraničních věcí se zatím nepodařilo obsadit oddělení, které se má věnovat sankční politice. Agendu „dočasně“ řeší úředníci z jiných pracovišť. A na českém sankčním seznamu zůstává od jeho spuštění jediná položka.
Prezident Zelenskyj poskytl rozhovor americkému listu Wall Street Journal. Varoval mimo jiné před dočasným příměřím bez návratu ukrajinských území. Pro Rusko by to podle něj byl jen čas na odpočinek před dalším kolem konfliktu.
Zástupci Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny znovu vyzvali, aby se na východě Ukrajiny dodržovalo příměří. Po schůzce také oznámili, že nová jednání o konfliktu na Ukrajině povedou již za dva týdny, kdy se sejdou v Berlíně.