Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
Kolem regionálních voleb, které se konají tento víkend, našlapuje ruský režim po špičkách. Nejen že jde o další volby konané ve stínu pokračující války, místní hlasování také poukazuje na rostoucí frustraci v některých oblastech.
Ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 12 ze 16 raket a všech 13 dronů, jimiž ruská armáda v noci útočila na ukrajinské území. Cílem agresorů z Ruska byla energetická infrastruktura bránící se země.
„V oblasti Avdijivky odrazila ukrajinská armáda 14 útoků okupantů u Lastočkyne,“ uvedl ukrajinský velitel Tarnavskyj. Lastočkyne přitom leží nedaleko od Avdijivky.
Pravidelné odvody do ruské armády se budou poprvé týkat i okupovaných ukrajinských oblastí, které přesně před rokem Kreml nelegálně anektoval. Na základní vojenskou službu má nastoupit 130 tisíc lidí ve věku od 18 do 27 let.
ANALÝZA. Rusko v obsazených částech Ukrajiny mohutně opravuje, buduje a poskytuje vysoké penze. Uplácí tím obyvatele a permanentní kampaní se je snaží přimět k přijetí ruského občanství.
O Putinovi se svého času říkalo, že osobně dohlíží na vojenské tažení na Ukrajině a dává rozkazy generálům, nyní to ale vypadá, že se soustředí na všechno jiné než na válku.
Ruský prezident podepsal dekret o zavedení stanného práva v Doněcké, Luhanské lidové republice, Záporožské a Chersonské oblasti. Otevřel také dveře k omezení svobod přímo v Rusku, odkud uprchly stovky tisíc lidí kvůli mobilizaci.
Most z Ruska na okupovaný Krym měl po jeho otevření v roce 2018 představovat symbolické propojení obou území. Moskva si od něj slibovala mimo jiné lepší zásobování a zvýšení ekonomického výkonu.
Kreml po skončení referend slíbil, že brzy podnikne kroky k připojení okupovaných regionů na Ukrajině k Rusku. Teď potvrdil, že v pátek prezident Vladimir Putin podepíše příslušné dekrety.
Lídři samozvané Luhanské lidové republiky a proruské správy jihoukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti požádali o připojení k Rusku. Západní země i Kyjev označují referenda i jejich výsledky za neplatné.
„Ukrajina má na větší akce tak měsíc a půl až dva, než se počasí začne lámat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Tou dobou by podle něj mohli na frontu dorazit i první mobilizovaní Rusové.
Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany.
Rusům už v dubnu měly dojít zásoby. Zelenského zabít vágnerovci. Putina svrhnout sám Kreml. A celé válečné martyrium mělo skončit do konce května. Tak to dopadá, když se scénáře vývoje střetnou s nepředvídatelností války.
Před hrozícím konfliktem se některé země snaží na poslední chvíli Ukrajinu vyzbrojit. Je totiž zřejmé, že její armáda se té ruské nevyrovná ani na papíře. Nabízíme konkrétní čísla i kvalitativní srovnání síly obou států.