Americký zásah ve Venezuele nemá podle mezinárodního práva žádné opodstatnění a představuje zločin agrese. Myslí si to právní expert Geoffrey Robertson, podle něhož zadržení Nicoláse Madura vytváří nebezpečný precedens.

Maduro byl závislý na podpoře armády, naopak to neplatilo, uvádí pro Seznam Zprávu reportér Tomáš Forró.

Venezuelský vůdce Nicolás Maduro byl při vojenské operaci zajat americkými silami a odvezen ze země. V reakci na vývoj situace vláda nasadila do ulic větší počet bezpečnostních složek. Obyvatelé mezitím nakupují léky a potraviny.

Donald Trump nevylučuje svržení režimu v Caracasu ani s pomocí pozemního útoku. Venezuela už připravuje taktiku vzdoru, která může spočívat i v tom, že sabotážními a dalšími akcemi vyvolá v zemi chaos.

Americký prezident otevřeně mluví o úderech a tvrdí, že může jednat bez souhlasu Kongresu. Venezuelský vůdce nabídl Trumpovi přednostní přístup k nerostným zdrojům, ale diplomatické snahy i výhrůžky se zatím zřejmě míjejí účinkem.

Prezident Salvadoru Nayib Bukele navrhl Venezuele výměnu vězňů. Salvador by podle ní vrátil 252 občanů, kteří byli deportováni z USA. Výměnou by získal politické vězně zadržené ve Venezuele.

K protestům se přidala hlavní opoziční vůdkyně Machadová, která se poprvé od srpna ukázala na veřejnosti na shromáždění v Caracasu.

Podle Demokratické strany, která má většinu v jihokorejském parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva neústavní. Opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta.

Prezident v nočním projevu obvinil opozici ze sympatií vůči KLDR a vyhlásil stanné právo. Armáda obsadila parlament, ale opustila ho, když poslanci odhlasovali zrušení stanného práva. Prezident ho pak odvolal.

Pokud přívrženci opozice v Abcházii opustí vládní budovy, prezident tohoto gruzínského regionu bude ochotný rezignovat. Demonstranti je obsadili už v pátek, protože nesouhlasí se zákonem, který by Rusům umožnil nákup nemovitostí.

Argentina viní venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a členy jeho vlády ze zločinů proti lidskosti. Vydala na ně proto zatykač. Venezuela před tím vydala příkaz k předběžnému zadržení argentinského prezidenta Javiera Mileiho.

K zatčení došlo poté, co venezuelská vláda tento týden odvolala svého velvyslance ve Španělsku ke konzultacím a předvolala si španělského velvyslance na ministerstvo zahraničí.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro podle tamních úřadů opět vyhrál volby. Už před sčítáním hlasů panovaly v zemi obavy, že budou volby zmanipulované. Opozice proto vyzývala voliče, aby na průběh sčítání dohlíželi.

Africký národní kongres prezidenta Cyrila Ramaphosy si udržel ministerstvo obrany, financí či spravedlnosti, i když poprvé po 30 letech ztratil parlamentní většinu.

Polská opozice svolala do Varšavy první protest proti vládě Donalda Tuska. Prezident Andrzej Duda chvilku předtím udělal krok zpět v ostře sledované kauze dvou odsouzených opozičních politiků.

Opoziční představitelé jsou rozladěni z rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nevetovat novelu zákona o důchodech. Už pracují na ústavní stížnosti.

Ariel Henry vede Haiti jako premiér i prezident od loňského léta, kdy byl zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse, opozice jej ale neuznává a proto zvolila náhradu.

Venezuelská opozice nesesbírala dost podpisů, aby vyvolala všelidové hlasování o odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Podmínky, které stanovila volební komise, byly příliš přísné, kritizovala proces opozice.

Prezident Miloš Zeman v projevu ke kauze Vrbětice řekl, že existují dvě rovnocenné vyšetřovací verze. Výbuch podle něj mohla místo ruských agentů způsobit neodborná manipulace.

Protesty proti výsledkům parlamentních voleb skončily v Kyrgyzstánu vniknutím demonstrantů do parlamentní budovy a rabováním prezidentské kanceláře. Volební komise výsledky voleb, které opozice označila za zmanipulované, zrušila.