V ulicích Íránu protestují proti režimu již přes dva týdny desetitisíce lidí. USA hovoří o případném úderu na Teherán, Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti.
Íránský představitel tvrdí, že Hormuzský průliv kontroluje Írán. Americký prezident ve středu psal, že jej naopak ovládají Spojené státy. Kvůli nejistotě a opakovaným útokům na lodě je nákladní plavba na zlomku předválečné úrovně.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí uvedl, že přípravy společného prohlášení Íránu a Ománu o podmínkách plavby v Hormuzském průlivu jsou v konečné fázi, varoval však před zásahy třetích stran.
Spojené státy pokračují v nočních úderech na Írán. Donald Trump navíc chce ze zmrazeného íránského majetku hradit škody na obchodních lodích. Teherán takový krok označil za nebezpečný precedens.
V rozhovoru pro CNBC obhajoval americký prezident Donald Trump své kroky ve válce s Íránem, ale věnoval se rovněž umělé inteligenci a soupeření v této oblasti s Čínou. Zároveň chce dál změnit vedení americké centrální banky Fed.
Napětí v Hormuzském průlivu znovu vzrostlo. Americká armáda oznámila sestřelení několika íránských dronů, které podle zdroje agentury Reuters ohrožovaly komerční lodní dopravu.
O víkendu by mohlo být podepsané americko-íránské memorandum. To obsahuje prodloužení příměří o 60 dnů a znovuotevření Hermuzského průlivu. Věnuje se také řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu.
Teherán označil svůj mírový návrh, předložený USA, za velkorysý a požadavky Američanů za přehnané. V dokumentu Írán požadoval ukončení války, zrušení námořní blokády a uvolnění svého majetku. Washington návrh zavrhl.
Íránská armáda tvrdí, že americkou válečnou loď plující u Hormuzského průlivu zasáhla dvěma střelami. Američané informaci popřeli. Podle zdroje z velení Íránu se jednalo o varovné výstřely a není jasné, zda loď poškodily.
Teherán opět uzavřel klíčovou ropnou trasu mezi Perským zálivem a světovými trhy. Důvodem je podle íránských úřadů pokračující námořní blokáda ze strany USA.
Americký prezident a jeho ministři stupňují rétoriku proti evropským členům Severoatlantické aliance. Zmínil možnost vystoupení z NATO. Formálně o americkém odchodu nemůže rozhodnout sám, ale činnost Aliance může výrazně ochromit.
Namísto přijetí mírového plánu USA přišel Írán s pěti vlastními požadavky, za nichž je ochoten dospět k vyřešení konfliktu. Podle některých zdrojů přitom Teherán americký návrh nadále zkoumá.
Teherán poslal dopis generálnímu tajemníkovi OSN. V něm uvedl, že sám nezačne žádnou válku, ale že „v případě, že bude vystaven vojenské agresi, bude Írán reagovat rázně a přiměřeně“ při uplatňování svého práva na sebeobranu.
V USA žijící bývalý íránský korunní princ Rezá Pahlaví oslovil obyvatele Íránu, aby v sobotu opět protestovali proti režimu. Sám tvrdí, že je po pádu režimu připraven vést demokratizaci, část opozice je ale k jeho roli skeptická.
Česko kvůli konfliktu mezi Izraelem a Íránem dočasně uzavřelo íránskou ambasádu 19. června. V tuto chvíli v Íránu působí první skupina vyslaných pracovníků, kteří obnovují činnost velvyslanectví v Teheránu.
Spojené státy svým útokem na Írán zavedly Blízký východ do neprobádaných vod. Podle Washingtonu šlo o jednorázový úder, Teherán si ale vyhrazuje „všechny možnosti“. Novou realitu regionu rozebíráme s expertem Břetislavem Turečkem.
Jednapadesátiletá Narges Mohammadiová je nadále vězněm íránského režimu. Ten ji trestá za to, že se veřejně postavila za práva íránských žen a lidská práva obecně. Bojuje například za zrušení trestu smrti.
Na okupovaných ukrajinských územích se pravděpodobně nachází íránští vojáci, tvrdí americký Institut pro studium války. Rusové je tam přivezli, aby je naučili zacházet s drony Šahíd-136. Podle Ukrajiny se přímo podílí na útocích.
Některé oblasti v Íránu zasáhlo enormní sucho. Například v provincii Chúzestán umírají tisíce zvířat a někteří místní zemědělci už kvůli suchu museli opustit své farmy.