Většina evropských zemí balancuje. Od americko-izraelských útoků se distancuje, kritikou na adresu Trumpovy administrativy ovšem šetří. Výjimkou je Španělsko, které dlouhodobě zpochybňuje počínání USA i Izraele.
Prezident Donald Trump uvedl, že USA jednají s Íránem o ukončení konfliktu a jaderném programu. Podle něj jsou rozhovory smysluplné. Teherán tato tvrzení popřel a zesměšnil americké pokusy o příměří.
V horách u íránského města Isfahán se má nacházet nejméně 440 kilogramů obohaceného uranu. Podle většiny expertů i zákonodárců ho lze získat jen tím, že si pro něj dojdou mariňáci.
Konflikt na Blízkém východě pokračuje, válčící strany na sebe dál útočí. Vlády zemí z celého světa se snaží dostat zpět domů své občany, kteří v oblasti uvázli.
Spojené státy společně s Izraelem zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu. Pentagon oznámil, že vojenská operace proti Íránu je pojmenována Epic Fury (Epická zuřivost).
Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr varoval USA a Izrael, že gardy jsou připraveny vykonat rozkazy íránského vůdce Alího Chameneího. Zároveň vyzval oba státy, aby se „vyhnuly jakýmkoli chybným výpočtům“.
Kvůli protivládním demonstracím v Íránu by v zemi mohly zasáhnout Spojené státy, Izrael kvůli tomu vyhlásil stav vysoké pohotovosti. Protesty v Íránu si zatím vyžádaly 116 mrtvých.
Írán varuje USA a Izrael, že případný zásah do dění v zemi nenechá bez odezvy. Íránský prezident zároveň vyzval íránské bezpečnostní složky, aby proti demonstrantům v zemi nepodnikaly žádné kroky.
Íránský duchovní vůdce gratuluje Íránu k vítězství nad Izraelem a USA. Podle něj svými útoky nic nezískaly a židovský stát byl sražen na kolena. Varoval také před dalšími útoky Írán.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Izrael podle NYT plánoval na íránské jaderné provozy zaútočit možná už v květnu s cílem zpomalit o rok nebo více schopnost Íránu vyvinout jadernou zbraň.
Telefonické rozhovory mezi nově zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a premiérem Izraele Benjaminem Netanjahuem měly posílit spojenectví mezi Izraelem a Spojenými státy.
Podle agentury DPA byl útok na Írán největší, kterému tato země čelila od 80. let. Cílem izraelské armády byla íránská zařízení na výrobu raket, protivzdušná obrana a vojenské základny.
Dokumenty, v nichž se tvrdí, že jej sestavila Národní geoprostorová zpravodajská agentura, popisují přípravy Izraele na útok proti Íránu – včetně konkrétních plánů na přesun munice a podobných detailů.
Útok má být odvetou za zabití vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás. Podle reportéra serveru Axios Ravida by se íránská ofenziva mohla odehrát ještě před jednáním o dohodě o izraelských rukojmích, které zadržuje Hamás.
Írán hrozí Izraeli odvetou za bombardování konzulátu v Damašku. Podle Spojených států je pravděpodobné, že k útoku skutečně dojde. Izrael už předem avizoval, že pokud by k úderu došlo, odpověď by na sebe nenechala dlouho čekat.
Administrativa Joea Bidena se proti izraelskému krizovému scénáři nepostavila, stále ale není přesvědčena o tom, že by chtěl Írán svůj jaderný program využít k výrobě atomové bomby.