Většina evropských zemí balancuje. Od americko-izraelských útoků se distancuje, kritikou na adresu Trumpovy administrativy ovšem šetří. Výjimkou je Španělsko, které dlouhodobě zpochybňuje počínání USA i Izraele.
Memorandum o porozumění mezi Íránem a USA má být podepsáno v pátek ve Švýcarsku. Podle libanonského prezidenta se dohoda netýká vyjednávání mezi Libanonem a Izraelem.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl na unijním jednání ministrů zahraničí, že Česko nesouhlasí se sankcemi vůči izraelskému ministrovi Itamarovi Ben Gvirovi.Podle něj by tím politik jen získal publicitu před volbami.
Česko odmítá unijní sankce na izraelského ministra Itamara Ben Gvira, které na něj EU uvalila za tvrdé zacházení s aktivisty. Šéf diplomacie Petr Macinka zároveň označil jeho chování za neakceptovatelné.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Ben Gvir se na videu vysmíval zadrženým aktivistům z humanitární flotily. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot kromě zákazu vstupu do země požaduje, aby EU na Gvira uvalila sankce.
V televizním projevu řekl libanonský prezident Joseph Aún, že usiluje o zjednání trvalé dohody s Izraelem, která by zachovala suverenitu jeho země. Projev přichází po ohlášení příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Libanon a Izrael mají příští týden ve Spojených státech diskutovat o zahájení mírových jednání. Izraelský velvyslanec sice odmítl jednat s Hizballáhem, souhlasil ale se schůzkou s libanonskou vládou.
Izrael podnikl dosud vůbec největší údery proti libanonskému Hizballáhu. Americký deník New York Times mezitím odhalil, jak Benjamin Netanjahu přesvědčoval Donalda Trumpa o šancích na rychlé odzbrojení a svržení íránského režimu.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Odklon pozornosti od války na Ukrajině, diplomaticky výhodná pozice i rostoucí ceny ropy. Ruská média už prezentují konflikt mezi Íránem a Izraelem jako svou výhodu. Pro Moskvu je to ale současně nepříjemná výzva v balancování.
V pátek ráno zahájil Izrael rozsáhlý útok na Írán, při kterém zabil některé vojenské velitele či vědce důležité pro vývoj atomových zbraní. Írán útok opětoval. Jaké jsou další možné scénáře eskalace konfliktu?
V noci na sobotu v Pásmu Gazy zahynulo nejméně 58 Palestinců poté, co tam den předtím Izraelská armáda zahájila velkou vojenskou ofenzívu. Nyní jednají představitelé Hamásu a Izraele v Dauhá o možném příměří.
Konflikt na Blízkém východě by mohl zdražit ropu. Podle expertů se ale nemusíme bát tak vysokých cen pohonných hmot, jako když se svět obával možného přerušení dodávek z Ruska před dvěma lety.
Útok má být odvetou za zabití vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás. Podle reportéra serveru Axios Ravida by se íránská ofenziva mohla odehrát ještě před jednáním o dohodě o izraelských rukojmích, které zadržuje Hamás.
William Burns, šéf americké Ústřední zprávodajské služby, po jednáních odjel do Kataru, aby s tamním premiérem řešil další postup. Francie mezitím vyzvala Izrael, aby jednání „dovedl do konce“.