Evropské státy se chtějí od války na Blízkém východě držet stranou. Tento přístup ale vyvolává pobouření a výhružky ze strany Bílého domu, a to ve chvíli, kdy transatlantické vztahy nejsou ideální.
Ohrožená akceschopnost armády USA i podpora spojenců. Důsledky nízkých stavů klíčových typů munice, které Američané vyčerpali v Íránu, mohou být vážné. Vyplývá to z analýzy otevřených zdrojů i z interních posudků Pentagonu.
Někteří spolupracovníci amerického prezidenta Donalda Trumpa se obávají dopadu jeho nevyzpytatelných mediálních sdělení, které často publikuje bez předchozí konzultace. Podle poradců by je měl omezit.
Írán oznámil, že popravil dva členy opoziční organizace Lidoví modžáhedové, kteří se údajně zapojili do sabotážních činů. Od začátku války Írán popravil i několik lidí, kteří se podíleli na protivládních protestech v lednu.
Americký prezident a jeho ministři stupňují rétoriku proti evropským členům Severoatlantické aliance. Zmínil možnost vystoupení z NATO. Formálně o americkém odchodu nemůže rozhodnout sám, ale činnost Aliance může výrazně ochromit.
Pákistánské jaderné hlavice, saúdské peníze a výkonná turecká armáda v jediné alianci, pod společnou střechou? „Muslimské NATO“ hodlá zastrašit Írán a osvobodit se od vlivu Američanů. Pokud uspěje, dalším cílem bude Izrael.
S pomocí satelitních záběrů se podařilo v oblasti Blízkého východu identifikovat 12 amerických plavidel. Letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází u pobřeží Ománu, přibližně 700 kilometrů od Íránu.
Dle amerického vyslance Stevea Witkoffa by ve středu mělo v Bílém domě proběhnout velké jednání o Pásmu Gazy, kterému bude předsedat americký prezident Donald Trump. Oznámena již byla schůzka mezi ministry zahraničí USA a Izraele.
Evropští spojenci koupí zbraně od Spojených států v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), které následně přepošlou Ukrajině. Mezi země, které chtějí přispět, patří Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko a Německo.
Nedávno tam byl osobně Donald Trump. Írán tvrdí, že na americkou základnu v Kataru vyslal stejný počet bomb, jako předtím Američané na jeho jaderná zařízení.
Nově zvolený americký prezident se 4. února setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Sejít se měli už při inauguraci, Netanjahu se však zotavuje po operaci.
Česká ambasáda ve Washingtonu by se měla přiblížit Bílému domu. A vrátit se tak do oblasti, z níž ji někdejší komunistický režim vystěhoval. Změnu adresy tehdy vyprovokoval údajný špion, dnes za ní stojí hlavně peníze.
Kritizoval také běloruského vůdce Alexandra Lukašenka za jeho podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. Lukašenko je podle šéfa NATO ve vztahu s Ruskem tím slabším a jeho podpora by měla skončit.
Neformální hospodářské uskupení zakládaly Rusko, Brazílie, Indie a Čína. Letos se k němu přidal mimo jiné i Írán, který dodává zbraně Rusku pro jeho agresi na Ukrajině.
ANALÝZA. Pozvání do Bílého domu napomohla i česká iniciativa s municí pro Ukrajinu. Američané se ale chtějí bavit také o jaderné spolupráci, navzdory tomu, že Westinghouse nebude stavět v Dukovanech.
Česká a americká strana má podle informací Seznam Zpráv za sebou první kolo jednání o nové obranné smlouvě. Ta určí podmínky pobytu amerických vojáků v Česku.