Evropské státy se chtějí od války na Blízkém východě držet stranou. Tento přístup ale vyvolává pobouření a výhružky ze strany Bílého domu, a to ve chvíli, kdy transatlantické vztahy nejsou ideální.
Noční americké údery v Íránu si vyžádaly osm obětí z řad íránské armády. USA tak reagovaly na útoky na lodě v Hormuzském průlevu a zasáhly přes 80 cílů. Teherán obvinil Washington z porušení dohody a zaútočil na Bahrajn a Kuvajt.
Prezident Petr Pavel na summit NATO v rámci české delegace nepojede, oznámil premiér Andrej Babiš po jednání vlády. Hrad už dříve avizoval, že má připravenou kompetenční žalobu. Petr Macinka si myslí, že by k ní nemuselo dojít.
Střelec se ve večerních hodinách přiblížil ke stanovišti americké tajné služby a zahájil palbu. Agenti střelbu opětovali, muž později zemřel v nemocnici.
Ohrožená akceschopnost armády USA i podpora spojenců. Důsledky nízkých stavů klíčových typů munice, které Američané vyčerpali v Íránu, mohou být vážné. Vyplývá to z analýzy otevřených zdrojů i z interních posudků Pentagonu.
Někteří spolupracovníci amerického prezidenta Donalda Trumpa se obávají dopadu jeho nevyzpytatelných mediálních sdělení, které často publikuje bez předchozí konzultace. Podle poradců by je měl omezit.
Írán oznámil, že popravil dva členy opoziční organizace Lidoví modžáhedové, kteří se údajně zapojili do sabotážních činů. Od začátku války Írán popravil i několik lidí, kteří se podíleli na protivládních protestech v lednu.
Po nedávném obvinění kolumbijského prezidenta z podílu na pašování drog do USA jej Donald Trump pozval do Bílého domu. Uvedl, že v telefonátu mu Gustavo Petro vysvětlil neshody.
Evropští spojenci koupí zbraně od Spojených států v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), které následně přepošlou Ukrajině. Mezi země, které chtějí přispět, patří Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko a Německo.
Nedávno tam byl osobně Donald Trump. Írán tvrdí, že na americkou základnu v Kataru vyslal stejný počet bomb, jako předtím Američané na jeho jaderná zařízení.
Prohlášení obou stran se liší, zatímco ruská strana avizuje příměří v oblasti energetické infrastruktury, Bílý dům hovoří o závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu. Američany prezentované příměří je tedy výrazně širší.
Nově zvolený americký prezident se 4. února setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Sejít se měli už při inauguraci, Netanjahu se však zotavuje po operaci.
Česká ambasáda ve Washingtonu by se měla přiblížit Bílému domu. A vrátit se tak do oblasti, z níž ji někdejší komunistický režim vystěhoval. Změnu adresy tehdy vyprovokoval údajný špion, dnes za ní stojí hlavně peníze.
Kritizoval také běloruského vůdce Alexandra Lukašenka za jeho podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. Lukašenko je podle šéfa NATO ve vztahu s Ruskem tím slabším a jeho podpora by měla skončit.
Neformální hospodářské uskupení zakládaly Rusko, Brazílie, Indie a Čína. Letos se k němu přidal mimo jiné i Írán, který dodává zbraně Rusku pro jeho agresi na Ukrajině.
ANALÝZA. Pozvání do Bílého domu napomohla i česká iniciativa s municí pro Ukrajinu. Američané se ale chtějí bavit také o jaderné spolupráci, navzdory tomu, že Westinghouse nebude stavět v Dukovanech.
Složit přísahu na schodech Kapitolu a převzít americkou vládu. Takové plány si teď dělá demokrat Joe Biden. Šestačtyřicátý šéf Bílého domu, který v listopadových volbách porazil republikána Donalda Trumpa.