Vrcholná událost velmocenské diplomacie. Od středy do pátku bude Čína hostit amerického prezidenta Donalda Trumpa. „V Pekingu si dají záležet na tom, aby to přivítání nebylo tak pompézní jako před devíti lety,“ říká sinolog.
Čína v prohlášení uvedla, že návštěva bude probíhat od 13. do 15. května. Americký prezident Donald Trump plánoval cestu již na přelom března a dubna. Odložil ji kvůli íránské krizi.
Ohrožená akceschopnost armády USA i podpora spojenců. Důsledky nízkých stavů klíčových typů munice, které Američané vyčerpali v Íránu, mohou být vážné. Vyplývá to z analýzy otevřených zdrojů i z interních posudků Pentagonu.
Někteří spolupracovníci amerického prezidenta Donalda Trumpa se obávají dopadu jeho nevyzpytatelných mediálních sdělení, které často publikuje bez předchozí konzultace. Podle poradců by je měl omezit.
Data získaná pomocí čínského satelitu mohla Íránu usnadnit plánování operací i vyhodnocování jejich účinnosti. Šlo je navíc kombinovat s údaji získanými spoluprací s Ruskem.
V rozhovoru Donald Trump prohlásil, že je na čínském prezidentovi, co udělá na Tchaj-wanu, zároveň ale nechce, aby nad ním převzal moc. Podle něj čínský prezident ale pokládá Tchaj-wan za součást Číny.
Po nedávném obvinění kolumbijského prezidenta z podílu na pašování drog do USA jej Donald Trump pozval do Bílého domu. Uvedl, že v telefonátu mu Gustavo Petro vysvětlil neshody.
Třídenní čínské vojenské manévry blízko Tchaj-wanu skončily. Tchajwanské ministerstvo obrany například v úterý zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. Manévry začaly v pondělí.
Část zabaveného materiálu mohla mít vojenské využití. Podle zdrojů deníku The Wall Street Journal mohl být určený pro íránské konvenční zbraně nebo tamní raketový program.
Čína prohlásila, že v případě uzavírání dohod některých zemí s USA, které by v obchodních sporech zvýhodnily Washington, je připravena na odvetné kroky.
Prohlášení obou stran se liší, zatímco ruská strana avizuje příměří v oblasti energetické infrastruktury, Bílý dům hovoří o závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu. Američany prezentované příměří je tedy výrazně širší.
Nově zvolený americký prezident se 4. února setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Sejít se měli už při inauguraci, Netanjahu se však zotavuje po operaci.
Česká ambasáda ve Washingtonu by se měla přiblížit Bílému domu. A vrátit se tak do oblasti, z níž ji někdejší komunistický režim vystěhoval. Změnu adresy tehdy vyprovokoval údajný špion, dnes za ní stojí hlavně peníze.
ANALÝZA. Pozvání do Bílého domu napomohla i česká iniciativa s municí pro Ukrajinu. Američané se ale chtějí bavit také o jaderné spolupráci, navzdory tomu, že Westinghouse nebude stavět v Dukovanech.
Investoři se překotně zbavují čínských akcií a opouštějí druhou největší ekonomiku světa. A to navzdory snahám Pekingu podpořit růst tím, že si bude více půjčovat na financování dalších výdajů. O trendu informuje server CNN.
Čína ve strategii nulové tolerance covidu-19 nepolevuje. Navzdory ambiciózním ekonomickým plánům už měsíc drží v lockdownu Šanghaj, po výskytu několika nakažených se zaměřila i na Peking. Dopady restrikcí pocítí celý svět.
Složit přísahu na schodech Kapitolu a převzít americkou vládu. Takové plány si teď dělá demokrat Joe Biden. Šestačtyřicátý šéf Bílého domu, který v listopadových volbách porazil republikána Donalda Trumpa.
Nejdříve účast na summitu v Pekingu Miloš Zeman odmítl. Pak pozvánku přijal. Nakonec ale do čínské metropole nepojede. Setkání evropských politických špiček se podle zjištění Seznam Zpráv ruší kvůli koronaviru.