Současná vlna protestů ve Francii je vyústěním dlouhodobé nespokojenosti, říká pro SZ francouzský politolog Jean-Yves Camus. Ta se začala projevovat, když Emmanuel Macron neprosadil zásadní změny, které sliboval.
Byla by to dobrá zpráva, zní z Paříže i Madridu k teoretickému návratu Velké Británie do EU. Britský premiér Burnham uvedl, že brexit navedl víc škody než užitku a připustil debatu o plnohodnotném členství. Opozice to odmítá.
Francouzský prezident varoval před rostoucím počtem ruských hybridních útoků v Evropě a nařídil posílit obranu v zemi. Zároveň uvedl, že by se Moskva dopustila chyby, pokud by ve svém jednání pokračovala.
Novým francouzským premiérem se stal současný ministr obrany Sébastien Lecornu. Prezident Emmanuel Macron ho jmenoval po pondělním pádu vlády. Jeho hlavní úkolem bude najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok.
Premiér Bayrou selhal v propojování sil na politické scéně, zejména v navázání dialogu se socialisty, vysvětluje politoložka Eliška Tomalová. Vypsání nových voleb vzhledem k minulé Macronově zkušenosti neočekává.
Francie uzná existenci Státu Palestina, oznámil to prezident Emmanuel Macron. Opakovaně poukazoval na dvoustátní řešení sporů mezi Izraelem a Palestinou. Židovský stát to zatím nekomentoval.
„Chci věřit, že USA zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni také na možnost, že tomu tak nebude,“ řekl v projevu francouzský prezident Emmanuel Macron a vyzval k debatě o rozšíření francouzského jaderného deštníku.
Ve Francii nožem při demonstraci na podporu Konga zaútočil muž, který byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu. Jeden člověk zemřel, další dva jsou vážně zraněni.
Třiasedmdesátiletý Michel Barnier má za sebou dlouhou politickou kariéru. Byl ministrem zahraničí a za Evropskou unii vyjednával brexitovou dohodu s Velkou Británií.
Laurent Cantet se ve svých dílech zabýval zejména problémy moderní společnosti. Mezi jeho témata patřila například třídní boj, rozmanitost společnosti nebo vzdělávací systém.
Britský král Karel III. odloží návštěvu Francie, kam se měl vydat v neděli. Zemi v posledních týdnech zachvátily celonárodní protesty kvůli penzijní reformě prosazované vládou prezidenta Emmanuela Macrona.
Od začátku protestů žlutých vest uplynulo už tři a půl roku, nespokojenost stoupenců hnutí ale ve společnosti dál doutná. Po volbách se demonstrace obnoví a nebudou to jen žluté vesty, myslí si marseilleský aktivista.
Majitel reklamní agentury na svých billboardech vylepil snímky, na kterých je prezident Macron upraven tak, aby vypadal jako Adolf Hitler. Reagoval tím na přísný covidový zákon. Jde o veřejnou urážku, tvrdí Macronovi právníci.
Francie čelí rostoucímu tlaku ohledně možné omluvy za chování ve Francouzské Polynésii v druhé polovině dvacátého století. Kvůli jadernému testování na ostrovech se místní dodnes potýkají se značnými zdravotními problémy.
Francouzský prezident v pondělí oznámil zpřísnění podmínek, které pro neočkované osoby v zemi znamenají omezený přístup do restaurací nebo nákupních center. Stovky tisíc Francouzů se v reakci na to rozhodli očkování podstoupit.