Časopis Time zveřejnil osmnáct let starou fotku kanadského premiéra Justina Trudeaua. Pochází ze školního karnevalu s tématem arabských pohádek Tisíc a jedna noc, na kterém se tehdejší učitel Trudeau převlékl za Aladina.
Kdysi v pubertě jsem začal poslouchat punk. Tvrdou hudbu mám rád dodnes, ale punkové heslo No future! (Žádná budoucnost!) už mi nic neříká. Jak totiž člověk dospívá a bere rozum, dochází mu, že je to jen na něm.
Všimli jste si? Po celém Česku dnes vlají vlajky Tibetu. Na první pohled je to jen symbol solidarity s nezávislou himálajskou zemí, kam v říjnu 1950 vtrhla čínská okupační vojska.
O pořádný rozruch se v minulých dnech postarala legendární česko– americká tenistka Martina Navrátilová. Jak možná víte, otevřeně se hlásí ke své lesbické orientaci.
Legrace končí, doslova. Genderová aktivistka Tereza Zvolská napadla seriál Most! za “necitlivý přístup ke společensky znevýhodněným menšinám”. Tvůrci seriálu by prý mohli být “vtipní i bez urážek” Romů a transgender osob.
Pražští radní zvolili takzvaného nočního starostu. Jan Štern, dosavadní asistent Hany Třeštíkové (Praha sobě) bude dohlížet na pořádek a klid v nočních ulicích.
Spasitelů a mesiášů se nám vyrojilo v posledních dnech mraky. Třeba Babišova ministryně Maláčová se nám na Facebooku svěřuje, že „má na starosti nezanedbatelných 10 milionů lidí“.
Sledujete zásah exekutora proti “autonomnímu sociálnímu centru Klinika” na pražském Žižkově? Já taky, ale v duchu si nevěřícně a naštvaně říkám: “Proč to sakra trvalo tak dlouho?“
Z úst předsedy Evropské komise Junckera jsem se dozvěděl, že Marx není zodpovědný za zločiny komunismu a měl by být vnímán v kontextu doby. Takže vztyčit jeho sochu, dodanou komunistickou Čínou, je vlastně fajn a součást historie.
Občanská demokratická strana je tu už od 20.dubna 1991. Tedy 27 let. Z hlediska konzervativce je to poměrně krátká doba. Z hlediska moderní historie České republiky je to věčnost.
Spojme síly pro Prahu, říkají dnes společně STAN a TOP09. Ale předpokládám, že někde dole je malým písmem připsáno: ”Ale až od podzimu.” A to opravdu nechci být škodolibý.
O tom, že severojižní magistrála jako hlavní dopravní tepna do centra Prahy nepatří asi nemá cenu diskutovat. Shodneme se na tom všichni. Nejde o to, jestli magistrálu humanizovat nebo ne. Ale o to kdy a jak.