Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?
Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...
Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.
Za pár dní by babičce Jarmile bylo 94 let. Zemřela v nemocnici na selhání srdce a byla zmatená. Byla dámou, jejíž noblesa se poslední roky řítila do neúprosné náruče úpadku a stáří. Napsala jsem jí dopis na rozloučenou.
Tento blog se skládá z pár fotografií a úryvku z příjemné knížky Martina Kepky Radostné bezdomovectví Krlíčka a jeho přátel. Termín "egofree" pochází od mystika Eduarda Tomáše.
Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...
Vítr mě nikdy nepřestane fascinovat... Tento blog je o větru do větru, o vnitřních strunách, asi spíše těch ženských. Zkrátka: fotografie větru ve strunách duše stromů, ve větvích, v trávě... za zpěvu ženy Lenky Dusilové.
Miluji podzimní svítání, úsvit v oparu, kdy je slunce zastřené jakoby hebkostí andělských perutí, kdy je milosrdné už světlo rozprášeno v milion částic v milosrdné ještě tmě.
Stačí 2x denně pár kapek zklidnění, odevzdání a přijetí. Nemusíte věřit v Boha, můžete věřit i Brunovi Groningovi, přírodě, energii čchi... Nemusíte mít nemocné tělo, může vás trápit samota, tesk, vztek, pocity viny.
Bohužel tento blog není o mně. Ani o myčce zvané Micka. Ani o dceři, které manžel říká Koťátko, přestože je dcera ve věku i kvalitě vhodná na titulní stránku pánského časopisu.
Karel Čapek byl pro mne, co by studentku gymnázia, synonymem povinné četby. Náš třídní, dej mu pánbu věčnou slávu, o něm mluvil s nadšením, zrovna tak i o druhé světové válce. Takže nic moc
Nebojme se vyslovit slova podpory a požehnání Ramanu Pratasevičovi. Jak známo, slovem člověk tvoří. Ale nestačí jen odsoudit zlo a dikaturu, ještě je třeba podpořit dobro a svobodu.
Izrael - země praotců Abrahama, Izáka, Jákoba. Vyvolený a stigmatizovaný lid. Dnes bohatá, bezpečná a mocná země. Tak mocná, že ovládá skoro pět milionů lidí, aniž by jim udělila rovná práva.
Když se tak probírám zprávami o zamlčování majetku pana Arenbergera, o kamufláži pana Hamáčka, o střetu zájmů pana Babiše, když vím o tom, že senátor za KDU podvádí svou ženu, cloumá mnou vztek a otvírá se mi tzv. kudla v kapse.