Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.
Exsenátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina navrhují zařadit komunismus mezi zločinné ideologie za jejichž propagaci by hrozil flastr. Ovšem v době, kdy se riziko jeho návratu blíží nule, jde o hodně laciné gesto.
Před pár týdny se Německem prohnala vlna masových protestů proti pravicovým extremistům vyvolaných jejich záměrem „vyhnat ze země milióny lidí s migračním pozadím“. Existují však takové plány, nebo si je někdo vycucal z prstu?
Znáte úsloví o tom, že když někoho vyhodíte dveřmi, tak se oknem zase vrátí? Tedy, že se ho ne a ne zbavit? Platí to i o Istanbulské úmluvě. Sotva ji náš Senát shodil ze stolu, chystá se k nám zpět. Tentokrát befelem z Bruselu.
Snaha zabránit protivníkovi v kandidatuře vyfabulovaným obviněním a kriminalizací. Ne, to není ukázka politické boje v nějaké „banánové“ republice. To se odehrává v zemích, které samy sebe označují za „vyspělé“ demokracie.
V dnešní době se již ozbrojené konflikty netýkají jen vojáků a civilistů z válčících zemí. Zvyšují totiž produkci emisí CO2 a prohlubují tak klimatickou krizi. Jejich dopady tak pociťuje každý člověk na naší planetě.
Máme za sebou tu část roku, kdy snílci všeho druhu buď usedají ke svým matematickým modelům nebo koukají do křišťálové koule, aby nám řekli, co nás v příštích 12 měsících vlastně čeká. Prvním se říká prognostici, druhým věštci.
Zelená transformace míří k zavedení „zeleného socialismu“. Likviduje volný trh, omezuje svobodné podnikání a přerozděluje obrovské peníze formou dotací. Takže to označení je výstižné. Někteří však volají po „zeleném komunismu“.
Pan ministr Martin Dvořák nedávno označil českou korunu za pidiměnu. Kdo neví, o koho jde, tak je to šéf Ministerstva pro evropské záležitosti. Což je vzhledem ke svému významu v podstatě takové pidiministerstvo.
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Diskuze mezi lidmi se změnila z výměny názorů v napadání a urážení odpůrců. K něčemu takovému by se však rozhodně neměl snížit žádný politik nebo představitel orgánu státu. Přesto se to děje.
Už jsme si bohužel zvykli na to, že když se v rámci nějakého tématu objeví k mainstreamovému názoru tvrzení oponentní a kritická, jsou označována jako „dezinformace“. Týká se to samozřejmě i problematiky změny klimatu.
Podle nejnovějšího průzkumu agentury NMS souhlasí s uzákoněním stejnopohlavních „manželství“ jen o něco víc než čtvrtina našinců. Což je výrazně méně, než s jakou podporou se ohánějí aktivisté z inciativy „Jsme fér“.
Financování „záchrany klimatu“ se nikdy moc neřešilo. Předpokládalo se, že peněz bude vždycky dost. Jenomže erár není bezedný a opadá i nadšení soukromých investorů konat „dobro“. Velký klimatický mejdan tak není z čeho platit.
Po roce 1989 změnila naše země radikálně kurz. Opustila cestu „budování socialismu“ a začala vytvářet svobodnou a demokratickou společnost založenou na tržní ekonomice. Aby po 34 letech dospěla opět k socialismu…
„Více Evropy“. Kolikrát jen jsme v uplynulých letech slyšeli toto heslo jako univerzální recept na řešení problémů, kterým v té dané chvíli EU čelila? Otázkou však je, zda příliš „mnoho Evropy“ jejich řešení naopak nebrání.
Stačilo, aby o sobě dali vědět islámští teroristé a už se zase politici předhánějí v odhodlání řešit otázku migrace a vyhostit extrémisty a jejich příznivce. Jenomže starého psa nové kousky nenaučíš, takže to dopadne jako vždycky.
Taky jste si všimli, jak bruselská vrchnost měří agresorům dvojím metrem? Když Rusko napadlo Ukrajinu, vyhlásila sankce. Když Hamás zaútočil na Izrael, ztrojnásobila objem dotací pro Gazu. Přestože tyto peníze končí u teroristů.
Z Bruselu sice stále zaznívají slova o nutnosti docílit „uhlíkové neutrality“ a „zachránit“ tím klima. Nicméně se také objevuje čím dál více náznaků ochabujícího nadšení z této politiky. Green Deal to má zkrátka nejspíš spočítané.
„Jako ‚dezinformace‘ jsou často označována pravdivá tvrzení, která však nejsou v souladu s prosazovanými idejemi“. Ne, to není výrok nějakého „proruského dezinformátora“. To tvrdí ve své Výroční zprávě vojenští zpravodajci.
Před nedávnem se zastánci uzákonění stejnopohlavních „manželství“ vytasili s novým argumentem – prý to má i ekonomické přínosy. Analýza, která to má doložit, je však především ukázkou kreativní práce s daty.
Víte, co mají společného Miroslava Němcová a Daniela Kovářová? Jednak jsou obě senátorkami a jednak byly obě označeny za „strážkyně patriarchátu“. Za to první vděčí voličům, za to druhé feministkám.
Všimli jste si, kolik v souvislosti se změnami klimatu přibývá poslední dobou radikalismu a hysterie? A racionální a klidná argumentace se naopak vytrácí? Přitom jde o tak závažné téma, že zachování si chladné hlavy je nezbytnost.
Kolikrát jen jsme podobnou větu slyšeli? Často doplněnou posměškem, že je to stejně naivní a hloupé, jako když kdysi dělníci rozbíjeli stroje, protože jim „braly“ práci. Odmítají však lidé opravdu pokrok? Nebo spíše „pokrok“?
Aktuální kauza kolem (ne)jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu opětovně otevřela zásadní otázku: „Mají být ti, kteří si příliš zadali s minulým režimem, v doživotní klatbě, nebo mohou být vzati na milost“?
Po roce a půl klesla inflace pod magickou hranici 10 %. Mohlo by se tedy zdát, že je vyhráno a teď už nás čekají pouze dny zalité Sluncem. To je však zásadní omyl, protože její příčiny přetrvávají.
Všimli jste si, jak často lidé usilující o prosazení něčeho, nad čím nepanuje zrovna celospolečenské nadšení (o konsenzu nemluvě), argumentují tím, že přijetím příslušné normy „dáme najevo svoji příslušnost k západu“?
Portál Aktuálně.cz publikoval rozsáhlý materiál s názvem „My a dezinformace“ mající (nejen) školám a studentům pomoci odhalovat lži a manipulace. Pravdou je, že jako názorný příklad oblbování poslouží výborně.
Zase prasklo něco, co prasknout nemělo. Mark Zuckerberg přiznal, že Facebook během pandemie Covid-19 mazal na „popud vědců" příspěvky, které oni označili jako dezinformace. Teď se však ukázalo, že řada z nich bylo pravdivých.