machovsky.blog.idnes.cz

add

Dlouho mě tak nic nepobavilo jako tvrzení Michaela Žantovského o tom, že předseda Pirátů Ivan Bartoš „není levičák, ale konzervativec s dredy“.

Co se stane, když zasáhne soutěž o královnu krásy zběsilost politické korektnosti a šílený genderový aktivismus.

V posledních dnech a týdnech se média předháněla v tom, kdo vylíčí Donalda Trumpa v horších barvách. Realita jeho éry je však jiná.

Vánoce by jistě neměly být jen obdobím, kdy se přejídáme a utrácíme peníze. Vánoce jsou přece něco víc. Mají svůj duchovní symboliku pro věříci a máme je spojené se setkáváním s přáteli a rodinou. Je to čas rozjímání.

Za letošek činí schodek státního rozpočtu astronomických 500 miliard korun. Pro rok příští navrhuje vláda „sekyru“ ve výši 320 miliard. Jak tohle může skončit?

Minimální mzda je téma, nad kterým se střetává pravice s levicí od nepaměti. Předseda levicových Pirátů Ivan Bartoš sice už před dvěma lety v rozhovoru pro MF DNES tvrdil, že koncept levice a pravice je přežitý, já si to nemyslím

Americké prezidentské volby budou jedním z hlavních témat příštích týdnů a měsíců. Především tedy to, jestli byly nebo nebyly zfalšované. A proč by tomu tak nemohlo být? Jsou snad demokraté méně schopní než ruský prezident?

Ve Francii a Rakousku opět umírali lidé. Nevinní lidé, kteří jen měli tu smůlu, že byli v nesprávný čas na nesprávném místě. Tak nějak se to říká.

Na celý svět začala dopadat tzv. druhá vlna covidu, ušetřena nezůstala ani naše republika. Společnost se polarizovala na dva nesmiřitelné tábory.

Jsou dva druhy lidí. Jedni si myslí, že Česká televize je jedním ze základních pilířů naší demokracie. A ti druzí? Ti si to nemyslí. :-)

Společně s uzavřením škol bylo rozhodnuto také o uzavření restaurací. Vláda se už nechala slyšet, že přispěje podnikatelům na nájem. Takže se vlastně nic nestalo? Obávám se, že tak to bohužel není.

Milý Ježíšku, je to dávno, co jsem ti psal naposledy. Desítky let. Patrně si mě tedy už nebudeš pamatovat, ale to nevadí. Vím, že ti mají psát jen děti. Ale snad nebude pro jednou vadit, že ti napíše „dospělák“

Nařizování, přikazování, regulování, nálepkování, kádrování, zasahování do vnitřních záležitostí členských zemích. Člověk se až nestačí divit, co všechno Evropská komise a jednotliví eurokomisaří stačí zvládat.

Když už se zdálo, že vlastenecko-konzervativně-euroskeptickou scénu nadobro rozvrátí covid, přichází Evropská komise s dalším osobitým nápadem, který zaručeně stmelí všechny znesvářené.

Po první vlně covidu, která citelně zasáhla českou ekonomiku, se schyluje k dalším problémům. Školy jdou postupně do karantény, firmy budou následovat. A jak se zachová EU? Zřejmě nám chce definitivně zakroutit ekonomickým krkem.

Když před přibližně dvěma lety hovořil profesor a kněz Petr Piťha při svém kázání o diktatuře menšin, vzbudil tím v části společnosti značné pozdvižení, pohoršení a znechucení. Liberální myslitelé mu za to ihned vyhlásili válku.

Nevím, jak vy, ale já tu současnou nejoblíbenější celospolečenskou hru „Kdo je tady větší blb“ hrát prostě nechci. Nemám na nic čas ani žaludek. Pojďme ji ukončit a věnovat se něčemu smysluplnějšímu

V éře koronaviru máme jedinou jistotu. A to tu, že si nemůžeme být jistí dnem ani hodinou. Ne však kvůli koronaviru, ale kvůli naší vládě.

Člověk by řekl, že aspoň v čase letních dovolených si dají europoslanci pokoj. Ale kdepak. I v této době je třeba se plést nám všem do života.

O čem jiném má člověk psát svůj blog v týdnu, kdy probíhá Prague Pride? A tak i já přispěji svou troškou do mlýna. Nedá se nic dělat. :-)

Jednání Evropské rady máme za sebou. Peníze nás všech vyletěly z okna, ale to přece nevadí, jak tvrdí premiér a dokonce i bývalý ministr financí. Rád bych ale zmínil ještě jiné problémy, které nejsou o penězích,ale mají svůj dopad

​Tak dlouho se necháte tlačit do kouta, až už z něj nemůžete ven. Ustoupíte jednou, ustoupíte podruhé a napříště už nemáte kam ustoupit a zřítíte se rovnou do propasti. Ještě je ale ​ ​stále čas nejhoršímu zabránit.

Před pár dny v médiích proběhly informace o každoroční zprávě z dílny Ministerstva vnitra, která se věnuje extremismu a vychází především z informací BIS.

Potkal jsem v Praze tři bavorské hoteliéry. Udělali si výlet do prázdného města, na pivo, do galerií. A vůbec netušili, jak moc tady jejich pražští kolegové živoří. Stačilo pár vět, aby člověk pochopil, proč jsou v pohodě.

Posledních několik let vidíme v přímém přenosu, jak destruktivní dokáže být státní podnik. Tentokrát s názvem Lesy České republiky. Pozorujeme rozrůstající se holiny zdrancované těžební technikou na místech, kde dříve býval les.

Amerika hoří, protože bílý policista zatkl černého muže způsobem, který se bohužel neslučoval se životem. Tragická událost spustila varovné domino.

My Češi jsme někdy zvláštní skupina obyvatel. Když se pár let daří hokeji, řveme "Hašek na Hrad!". Když se tu narodí jedna rychlobruslařka, stavíme jí halu. Dneska? Prezidentem chceme zase tohoto "velikána"

Stát ti nepomůže, zachraň se, kdo můžeš! Tahle věta v různých stylistických variantách vyhraje nejčastější výrok roku. Hurá? Bohužel ne.

V nadpise jsem si vypůjčil název pohádky Járy Cimrmana o živnostníčkovi, který dře v potu tváře, sotva si vydělá na živobytí a pohádka končí veršem „Přišel on o všecko, i o svou roli, světem jde přesmuten s žebráckou holí“.

Současná situace, která vystavila naší moderní civilizaci bezprecedentní hrozbě pandemie vysoce infekční choroby povede k odhalení mnoha jejích slabých stránek a musí vést k eliminaci nesmyslných ekonomických trendů. Máme šanci