Moji čtenáři si jistě všimli, že na tento blog píšu čím dál méně. Šikany místních adminů mám totiž už plné zuby. A čtěte rychle - tento článek tady dlouho nebude.
...se můžete dovědět 29. 9. 2019 v rámci tzv. Noci vědců 27. 9. 2019 v Technickém muzeu v Brně. Kromě moderních technologií, simulátorů a virtuální reality se seznámýte...
Na stránkách Třípólu jsem náhodou narazil na dvě soutěžní otázky: "Je Slunce na obloze tam, kde ho právě vidíme?" a "Jaká je skutečná poloha Slunce a proč?" Nad odpověďmi (včetně těch údajně správných) mi rozum zůstal stát...
Za pár let už nikdo nebude stát o konkrétní znalosti, ale o tvořivá řešení. Jedna z nejkonkrétnějších a tedy nejzbytečnějších znalostí je znalost písmenek. Takže děti neučme číst a psát. Ať hned od mateřinky něco tvořivě řeší.
Před několika dny jsem se ocitl v jiném vesmíru. Navštívil jsem totiž přednášku profesora filozofie Univerzity Karlovy s názvem "Proč funguje Hejného metoda" (a aby nedošlo k omylu, tím přednášejím nebyl profesor Hejný).
...ale i BBC a National Geographics a jejich "populárně vědecké" pořady. Kdybych za mých školních let tvrdil to, co jejich "věhlasní profesoři" dnes vykládají v televizi, asi bych propadl z fyziky už na základce.
Jazykovka nabízí kurz. Je-li solidní, máte účast na jedné hodině zdarma, abyste věděli, co kupujete, a mohli případně nekoupit. FRAUS pořádá pro učitele kurzy, jak učit. Stylem "nejdřív zaplať, a pak teprve uvidíš, co jsi koupil".
O vztahu fraktálů a soběpodobnosti dnes čteme téměř samé bludy. Od popularizujících článečků přes Wikipedii až po zcela vážně míněné vědecké články. Ze soběpodobnosti se tak stal jeden z nejhlouběji zakořeněných omylů současnosti.
Mnozí z nás měli někdy frakturu. Spousta geometrických útvarů ji má dodnes. Felix Hausdorff jim totiž před sto lety zlomil dimenzi. A padesát let potom dostali tito nešťastníci jméno. Benoit Mandelbrot je nazval fraktály.
Před několika dny se zde objevil článek kolegy Řeháčka Cesta do hlubin fraktálovy duše. Dle číslovky již osmý. Zapátral jsem i po těch dřívějších. Obrázky pěkné, leč do hlubin čí duše se to vlastně vydáváme, je vysvětleno špatně.
...a to i na těch nejprestižnějších. Proženete-li následující článek systémem na odhalování plagiátů používaný na UK a MU, zjistíte, že je téměř kompletně opsaný. Přesto to plagiát není - budu totiž pečlivě citovat zdroje.
Před měsícem mi v mailu přistálo upozornění odborné komunity na dva články na téma "Povrch je derivací objemu". Téměř okamžitě jsem "odpověděl všem", že i když jsem články zatím nečetl, zdá se mi to jako nesmysl. To jsem si dal!
Nedávno jsem marně hledal Churchillova průměrného voliče. Dnes jsem si na Churchilla vzpomněl znovu. Dnešní HN totiž píší o průzkumu společnosti Kalibro, který prý dokázal, že Hejného metoda je lepší než metody "tradiční".
Redaktor Veselovský besedoval o tzv. metodě Hejného: 3.2.15 s Prof. Hejným a 2.5.18 s Prof. Dlabem. Obou se dotázal, jak správně učit výpočet povrchu koule. Ani jedna odpověď ho neuspokojila. Já bych se ho uspokojit pokusil :-)
"Neexistuje. Ztroskotali na ní největší géniové této planety", tvrdí věhlasný německý profesor matematiky Albrecht Beutelspacher. Nalezení této rovnice jsem zadal svým studentům jako semestrální práci. Neztroskotal nikdo.
Před několika dny jsem byl dotázán, zda bych novinám nemohl sdělit svůj názor na metodu Hejného. Učinil jsem tak a rázem byli všichni vysokoškolští učitelé pasováni na zkostnatělé akademiky, kteří odmítají jakoukoliv změnu.