Andrej Babiš si spočítal, že teď bude nejlepší jít proti Evropské unii a investovat do „vlasteneckých sil“. Jan Zahradil mu to schválil.
S maďarským premiérem je třeba mluvit a říkat mu věci od plic.
V akademickém světě přibývá článků o blbosti. Není divu, je to aktuální problém, který celosvětově hýbe dějinami.
Foltýn by měl rozdmýchat diskusi, která pak posiluje kritické myšlení a svobodu slova, svobodnou společnost. Místo toho diskusi od začátku blokuje.
Vystoupení Joea Bidena v první televizní debatě s Donaldem Trumpem bylo totální katastrofou.
Jak velký stimul by stát musel nabídnout, aby mladí lidé chtěli místo jednoho až dvou dětí vychovávat tři až čtyři?
Podvyživenost a rozdrobenost české veřejné správy ohrožuje čerpání fondů Evropské unie i plnění dalších záměrů českých i unijních politiků.
Tragédie na filozofické fakultě ukázala, že tyhle situace policie neumí, nemá dost kvalitní, bystrou analytiku.
Je skvělé, že hudební oslavy letošního velkého smetanovského výročí jsou důstojné. Má to však jeden háček, jednu trpkou příchuť.
Svět je rozdělený, dvě světové velmoci se konference v Bürgenstocku nezúčastnily, Rusko a Čína.
Pokud by měl posluchač říct, proč by se Nerudová či Síkela měli stát členem Evropské komise, tápal by.
Nebude knihy už psát jen umělá inteligence? Budou v budoucnu vůbec vycházet papírové knihy? Jaký význam mají knihy v 21.století?
Západní Evropa, ale také její východní část, zažívá „povstání mladého muže“. Protestující mladí se vzpouzejí establishmentu a pokroku.
Laickou veřejnost a paradoxně, i když příznačně, ani movité developery a sponzory vůbec nezajímá, co se nejen u nás děje v oblasti současného umění.
Jméno nového slovenského prezidenta má latinský původ. Pelegrin je poutník a pelegrini je druhý pád plurálu. Jeho životopis to potvrzuje.
Jsem tady na Zemi dlouho, přečkal jsem přelom staletí, a viděl patrně víc, než autor knihy Kazatel.
Před evropskými volbami se jednotlivé strany předháněly v okopávání Green Dealu. V lepším případě politici hovořili o jeho revizi, v horším o zrušení.
V Evropě se množí sabotáže, jedna, naštěstí nepodařená, proběhla těsně před volbami v Praze. Rusové chtějí působit chaos.
Vládní sestava dostala výprask, výhled pětikoalice není v nejmenším růžový. Uspěli nejostřejší kritici české vlády i Evropské unie.
Sto let uplynulo 3. června 2024 od úmrtí spisovatele Franze Kafky, pražského rodáka z kterého čas učinil, a to zejména v Praze, ikonu.
Postoj politiků ke svědomitě vykonávané práci bezpečnostních služeb je užitečným lakmusovým papírkem.
Tak by mohla znít největší poklona, kterou může složit zasvěcený divák Janu Schmidovi, principálu divadla Ypsilonka, které vedl od roku 1963.
Babišova strana letošním programem do eurovoleb definitivně opustila politický střed.
Praha se oproti jiným metropolím může pochlubit jedinečnou kuriozitou, zdejší konšelé vztyčili pomník strašidlu.
Volby do EP nejsou referendem o vládě, ale hledáním cesty, po které dál půjdeme. Nejdůležitější je dnes udržet evropskou jednotu proti ruské agresi.
Pomalu se probouzíme, některé západní země už Ukrajině povolují používat darované zbraně na ruském území. Potřebujeme taky zastavit rozklad uvnitř EU.
Kalousek říká, že „na chodníku leží zhruba 700 tisíc hlasů, které nikdy nebudou volit Babiše a Okamuru a nechce se jim volit současné vládní strany".
Postkolonialismus původně nebyla tak špatná myšlenka. Bohužel jako všechno, co ustrne v ústřední dogma nějaké ideologie, působí víc škody než užitku.
Podle Eurobarometru hlavní témata voleb do Evropského parlamentu jsou obrana, migrace a energetická nezávislost. Česko je tak trochu výjimkou.
Respekt k institucím a jejich obhajoba patří k pilířům konzervativního světa, stejně jako dodržování férových pravidel podle zásady padni, komu padni.