V poslední době světové politiky a veřejnost straší představa, že by Čína se mohla zmocnit silou Tchaj-wanu, který považuje za svou provincii se separatistickou vládou.
Britská sinoložka, Julia Lowell, která píše o Číně i pro deník The Guardian, nám nabízí fascinující alternativní historii 20. století s velký významem pro pochopení současné Číny.
Patřím mezi velké množství lidí, kteří mají velmi rádi knihu Sofiin svět norského autora Josteina Gaardera. Nedávno jsem začal tohoto průvodce pro děti dějinami filosofie předčítat své dceři, která se jmenuje také Sofie.
Čína je na vzestupu, ať se nám to líbí, či ne. Projevuje se to i v kinematografii. Čína už má na filmovém plátně své vesmírné zachránce lidstva (The Wandering Earth) i „Jamese Bonda“ (Wolf Warrior) ve službách komunistické strany.
Kdybychom parafrázovali Jimmyho Cartera a jeho výrok o SSSR v důsledku invaze do Afghánistánu, tak o Číně jsme se toho za poslední měsíce dozvěděli více, než za desítky let před tím.
Na EU a Brusel se dá svalit ledaco. Když je příliš aktivní, čelí kritice. Když je málo aktivní, tak také. Bruselské orgány varovaly členské státy před pandemií už lednu. Mnohé evropské státy situaci hrubě podcenily.
Poslanci Evropského parlamentu na konci roku 2019 udělili Sacharovu cenu za svobodu myšlení ujgurskému profesorovi a vězni svědomí, Ilhamu Tohtimu. Stalo se tak přesně 30 let poté, co byla tato cena udělena Alexandru Dubčekovi.
V celé debatě o přijetí syrských dětí z řeckých táborů jde o něco víc než o pomoci těm dětem samotným. Pochopitelně, každé dítě, kterému dokážeme pomoci, v ČR i v Řecku a kdekoli, je investice do budoucnosti lidstva a planety.
Tentokrát jsem si ke svému blogu vybral netradiční téma. Jsem totiž milovníkem kung-fu filmů. To je velmi specifický žánr a po desítkách shlédnutých filmů jsem na něj již tak trochu odborník.
Přesně před sto lety se na Náměstí Nebeského klidu v Pekingu shromáždilo několik tisíc studentů, aby protestovali proti podle nich nespravedlivému přístupu západních velmocí a Japonska vůči Číně ve Versailles.
Když před 20 lety hlasovala česká Poslanecká sněmovně o našem vstupu do NATO, bylo to jedno z nejdůležitějších hlasování v historii českého parlamentu.
Letos v červnu uplyne 30 let od masakru studentů na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Touto smutnou událostí skončila hnutí studentů, které navazovalo na období volnějšího myšlení na univerzitách v 80. letech
Ministryně průmyslu a obchodu Nováková se zalekla Číňanů a nepustila na jednání zástupce Tchaj-wanu. Pojďme to trochu rozkrýt (o vztazích Čína-Tchaj-wan jsem na tomto blogu psal již vícekrát).
Celou střední školu a dlouhé následující roky jsem žil v přesvědčení, že většina velkých myšlenkových konceptů se urodila v evropském prostoru a odtud se šířila do světa.
Přijde vám to jako oxymorón, nesoulad, paradox? Mně tedy rozhodně ne. Do KDU-ČSL jsem vstoupil před dvěma lety. Buddhistou jsem již o mnoho delší dobu.
Na základě mého předchozího blogu se množí dotazy, jak konkrétně má paní europoslankyně plán připravený. V blogu jsem se soustředil na to podstatné, na motivaci pomáhat dětským obětem války a boji o duši našeho národa.
Maďarský premiér Viktor Orbán včera dostal jasný vzkaz z Evropského parlamentu: autoritativní vláda bez právního státu, kterou v Maďarsku buduje, je v rozporu s hodnotami EU a v zásadě i s členstvím v EU.
Tchaj-wan se momentálně nalézá pod největším tlakem ze strany Číny minimálně od doby tzv. třetí tchajwanské krize v letech 1995-1996, kdy Čínu k agresivnímu chování vyprovokovaly první přímé prezidentské volby na Tchaj-wanu.
Předseda Evropské komise J.-C. Juncker minulý týden navštívil ceremonii 200. výročí narození Karla Marxe v jeho rodišti, německém městě Trevíru. Mnoho českých pravicových komentátorů a politiků jej za to ostře odsoudilo.