Kdyby nešlo o vážnou věc, je to k smíchu. Politici, vždy převážně laici, vždy se zvolením stanou všeználky .Téměř bez výjimky od roku 1990 dodnes. Nevidí za hranice naší země a výsledek je jasný. Nedostupné bydlení.
Do problémů s bydlením mluví kde kdo. Povolaní, ti, kteří by měli být kompetentní (jedni ex lege-vláda druzí ex privata industria, jaksi z vlastní vůle, cítivše se povolaní-ministři a jejich rádci). A také NERV.
Sdílená ekonomika je fenomén současnosti. Uber jezdí na letiště a hádá se s taxikáři. Podnikatelé kupují byty a prostřednictvím aplikací je nabízejí ke krátkodobým pobytům. Ministerstvo pro místní rozvoj mlčky přihlíží, jako vždy.
Mám obavy, že o epilog nejde. Nevšímavost politiků s rituálními tanci okolo "rozvratu" veřejných financí dává prý vládě titul neřešit nic jiného. Ne, nechci tu situaci zlehčovat. Ale pokračování tohoto příběhu je rizikem.
Další pokus přimět vládu a politiky se odehrál v roce 2018. Kdybych měl publikovat všechny materiály té doby, tak už by to zoufalství bylo chronické. Kdo opravdu tu sérii článků čte chápe, že jasně říkají co je třeba. Dodnes marně
Vládě byl v říjnu 2014 předán komplexní materiál o 27 stránkách s konkrétními návrhy právních úprav v příloze. Ale pohnout s ministerstvem pro místní rozvoj bylo opět nemožné. Kromě prázdných diskusí žádný výsledek nepřišel.
Kdo nechce číst rozsáhlejší materiál ať tento článek nečte. Koho zajímá sociální bydlení a péče o dostupnost bydlení v zahraničí, je to článek pro něj. Studii si zadalo MMR v roce 2014, akce se zúčasnil náměstek, kterého vyhodili.
Minulý čtvrtek jsem zveřejnil článek "Mé zoufalé pokusy o reformu bytové politiky". Zde jsem slíbil publikovat své starší úvahy o bytové politice. Postupně pochopíte, že neřešení problému dostupného bydlení trvá již téměř 30 let.
Při poněkud delším letu letadlem jsem se ve svém počítači pokoušel o retrospektivu svých aktivit v bytové politice v uplynulých letech. Objektivně musím konstatovat, že jsem se zhrozil.
Kdo je odpovědný za neodstupnost bydlení v České republice je zřejmé. Kompetenci drží Ministerstvo pro místní rozvoj, odpovědnost pak vláda. Popravdě, od roku 1990 se téměř žádný ministr v politice bydlení moc nesnažil.
To je velice pozitivní zpráva. Ale je to univerzální a jediné potřebné řešení? Nebo jen uvedením hesla „odkud pocházím, s tím přicházím“ novou generací odborníků exekutivy a této vlády. Odpovídá název obsahu?
Žijeme v nesmírně složité době. Ale právě chabá aktivita prakticky všech vlád po roce 1989 v oblasti bydlení je příčinou, proč posledních pár let jsme zemí téměř s největšími problémy. Je třeba rychlé řešení, tady a teď.
Po delším otálení se exekutiva snaží o řešení dostupnosti bydlení. Zpracovala obsáhlou prezentaci kterou konzultovala s přizvanými odborníky. Dobrý počin po půl roce, ale také zklamání. Proč? Je třeba komplexnějšího řešení.
Ač v časovém posunu, oproti vlasti jsem opožděn o 9 hodin, pozorně sleduji dění doma, zejména vše okolo bydlení, bytové politiky a vizí politiků. Dlouho nic, dokud neproběhla diskuse politiků usilujících o přízeň voličů v Brně.
Každý se dopouštíme chyb, to je lidské. Horší je přece vědomá lež nebo manipulace. To lidské není. Dovolte úvahu o dvou chybách, které mě donutily k psaní této úvahy. První je asi horlivost, Druhá je vážnější. Posuďte sami.
Jsem asi už veterán. Všem 12 premiérům jsem spolu s kolegy posílal prosby ať začnou bydlení řešit. Pan premiér Fiala jej přes kancelář ODS obdržel také. Kritizovat za nečinnost vládu v den poté, co byla jmenována je nesmysl, vím.
Diskutovat s nejvyšším státním zástupcem o tom, zda v současné době všudepřítomné skloňování kauzy Vrbětice a ruských rozvědčíků je nebo není teroristický útok považuji za nadbytečné.
Jednou, před několika lety, jsem četl krátkou esej o údolí smrti. Je to nejteplejší místo v Americe kde nic neroste, protože tam neprší. Prý ale někdy v roce 2005 zde pár dní pršelo. Suché vyprahlé údolí krátce na to rozkvetlo.
Právní řád by měl mít určitou logickou strukturu. V praxi se stává právo naléhavým nástrojem především při řešení nestandardních situací. Zde se podle teoretiků objevuje zásadní dilema střetu totality a demokracie.
Zítra, za týden, odpovím, neodpovím. Pozornost upoutávají spory o ústavu. A mezi tím plyne čas, vláda již rok vládne. Místo sporů o kulturu - řeší realizaci programového prohlášení? Odpověď je jasná. Nikoliv. Alespoň v bydlení.
Někdy má člověk pocit, že nekonal dobře když se nechal unést emocemi z letitého sporu. Prožil jste řadu jednání, udělal si svůj obraz událostí. Je ale spravedlivý? Je šetrný k pozůstalým dotýkáte-li se osoby, která již nežije?
Vše co dále napíšu je kontroverzní. Vše co řekneme „nyní“ o době před 30 lety, musíme posuzovat odděleně. Snad až komparativně historickou metodou bádání. Toho se ale reportáž reportérů ČT moc nedržela.
Věci se mají nazývat pravým jménem. Kolem privatizace firmy \OKD, která nesporně není důkazem moudrého procesu všech našich předchozích vlád ale panuje tolik mýtů, až běda. Politici balamutí veřejnost, a vlastně slibují nemožné.
Děkuji paní moderátorce Michaele Jílkové, že svůj poslední pořad věnovala bydlení. Tato dáma již (taktně řečeno) před mnoha lety jako mladá redaktorka zpravodajství točila reportáže o bydlení. Ale mnoho se od té doby nezměnilo.
Vláda dnes schválila nařízení, které má pomoci obcím stavět sociální byty. Již nepočítá s realizací závazků ze svého programového prohlášení a přijetím zákona o sociálním, dostupném a udržitelném bydlení.
Předseda vyšetřovací komise, pirát Lukáš Černohorský upozornil evropskou komisařku, že stát se před patnácti lety dopustil zakázaného prodeje minoritního akciového podílu společnosti OKD. Zdá se že neví, co činí.
Nová, již 4 důchodová komise byla slavnostně prezentována. Jsem rád, že tomu tak je, ale uvědomuje si paní ministryně Maláčová, že ona a vláda mají i jiné významné nástroje v rukách, kterými získají pro své plány zdroje? Asi ne.
Když jsem "čistil" archiv, na externí paměti jsem našel zprávu o pracovní cestě ve věci sociálního bydlení. Konala se v červnu 2014 !!! Nemám radost z toho, že má obsah jako by byla napsána včera. Co na to premiér, MPSV, MMR ?
Pokud budu volně parafrázovat politology, sociálně demokratické strany v Evropě ztrácejí podporu, když jejich původní voliči hledají podporu u protestních a populistických stran. Je tomu tak?