Ti z vás, kteří sledujete Českou gastronomickou scénu jistě i sledujete restaurace s oceněním nejvyšším, tedy s oceněním Michelin. Co víc by si provozovatelé a slavní šéfkuchaři mohli přát než ocenění Michelin.
Nejedná se o žádný nekrolog, nebo o dopis na rozloučenou. Jen se s tímto slovem ,,KONČÍM,, se v poslední době u kuchařů setkávám čím dál častěji. Jedna věc je, že mnoho kuchařů z oboru odešlo během kovidu. í době u kucha
Mým dávným přáním, ještě z dob totality bylo jít pracovat do zahraničí.Měl jsem štěstí, že ještě když jsem pracoval u Durana, tak oba hlavní kuchaři, jak Jirka Syrový, tak zástupce Zdeněk Trunec
Covid nám přinesl mnohé, ale zatím nevidím nic pozitivního. Chvíli jsem doufal, že vše okolo pandemie zlomí vaz vládě Andreje Babiše, ale jak to tak vypadá, ani to se nestane.
To, že situace na celém světě není jednoduchá, to je jasné. Že děti nechodí do školy a učí se distančně z domovů je taky jasné. Že rodiče již skoro rok suplují učitele a učí se svými ratolestmi je taky jasné.
Kdy jsem přestal věřit na Ježíška, si už nepamatuji. Ale myslím, že někdy v první, nebo druhé třídě. Co si budeme povídat, v osmdesátých letech se Ježíšek moc nenosil a křesťanské svátky obecně už vůbec ne.
Je konec roku. Čas na bilancování, rekapitulaci. Člověk si uvědomí, v čem byl rok 2020 jiný. Mnoho věcí se povedlo, pár ne. Něco mohlo být lepší a s něčím jsme spokojeni.
Koronavirus. Už je tu s námi víc jak půl roku. To, že je mnoho lidí nemocných je jasné. To, že mnoho lidí zemřelo a stále umírá, je bohužel taky jasné...
Už dlouho tomu, co jsem na svém blogu zveřejnil poslední článek. Důvodů je několik. Ty poslední články se týkaly koronaviru, pandemie, karantény….. Snažil jsem se odhadnout, co bude, popsat stav, který jsme zažívali.
Tak už je to tady. Ještě 2 týdny a otevřeme zahrádky a necelý měsíc otevřeme restaurace, hotely, bistra, nebo rychlá občerstvení. Mnozí se skutečně 2 měsíce flákali a nic nedělali a jak se říká, vypadli z tempa....
V první řadě a hned v úvodu chci říct, že tento článek není žádnou mojí osobní vzpourou proti učitelům a nechci jakkoliv dehonestovat jejich práci. Učitelů si velice vážím a mnohdy obdivuji jejich trpělivost.
Tak nám vláda laskavě dovolila otevřít zahrádky. Už aby bylo 25. 5. 2020 a my mohli začít vařit a obsluhovat naše hosty. Na druhou stranu se na zahrádky těším nejen jako zaměstnanec, ale taky jako zákazník.
Některé ano, některé ne. Rozhodně nás to bude stát hromadu času, úsilí a změn. Stejně jako svět, tak i gastronomie po koronaviru nebude stejná, jako byla před.
Před časem jsem vydal článek Pane premiére, ve kterém jsem se nechal unést velmi dobrým PR pana premiéra a na nějaký čas jsem podlehl iluzi, že ví, co dělá, že je naše země v dobrých rukách a že společně to zvládneme.
Taky jste slyšeli, jak se tím virem Asie vypořádala, že musíme jít po vzoru Číny, kde je pandemie na ústupu? Že rozhodně to nemůžeme podcenit jako Italové?
Otevřený dopis panu Andreji Babišovi, premiérovi České republiky.Pane premiére, Nepatřím zrovna mezi vaše sympatizanty. Nepatřím k voličům vašim, ani k voličům Hnutí ANO.