Klíčovými soupeři pro sociální demokracii v podzimních volbách jsou samozřejmě ANO a další pravicové strany sdružené ve Společně – takže ODS, TOP 09 a lidovci. Ale máme tady i pár extrémních podivných existencí.
Nedávno jsem dal na svůj facebook post dosti ostře kritizující ministryni financí Alenu Schillerovou. Základ byla statistika: V prvním letošním kvartále se vládní dluh měřený poměrem k HDP zvýšil o 6,3 procentního bodu.
Ministr průmyslu a obchodu a souběžně dopravy Karel Havlíček nám k tragické železniční nehodě na Domažlicku řekl leccos. Především vzkazuje, že ji nikdo nemá politizovat. To ale berme tak trochu jako pud sebezáchovy.
Pojďme si říct na rovinu, že po podzimních volbách se daně zvýší. Nemohou se nezvýšit. Budeme řešit dopady koronavirového rozvratu veřejných financí, do kterého ODS, ANO, SPD a komunisté přilili benzín superhrubé mzdy.
Začíná to vypadat, že ačkoliv první koncepce rozpočtu 2022 počítají s příjmem z tkz. digitální daně, příslušný zákon ministerstvo financí ani hnutí ANO nijak neprosazují. V tuto chvíli se zdá, že to bude řešit až příští sněmovna.
Nesporně se dožíváme poměrně podstatně vyššího věku než před třiceti lety. Prostá matematika nám říká, že tedy pobíráme delší dobu penzi. A každý ekonomicky gramotný člověk samozřejmě uzná, že to je finanční potíž.
Koalice Pirátů a STAN předložila plán konsolidace státních financí. Veřejně oznámený cíl je dosáhnout v roce 2025 schodek 150 miliard. Interní plán podle Hospodářských novin počítá ke stejnému datu dokonce s vyrovnaným rozpočtem.
Tradiční pravice a ANO napadají sociální demokracii, že nemá pevně ukotvenou hospodářskou politiku, že není schopna směrovat ekonomiku země k prosperitě a růstu.Tvrdí, že umí jen utrácet. Je to nesmysl.
Určitě to hlavní téma říjnových voleb bude maskováno všelijakým balastem i příběhy více či méně podstatnými. Bude se mluvit o premiérově střetu zájmů, o vztahu k Rusku, o jaderné energetice, možná i o euru a tak dále…
Dnes proběhne třetí čtení novely zákona o dani z příjmů, ke které jsme s kolegou Votavou dali pozměňovací návrh – přeřazení potravin ze sazby 15 do sazby 10 procent. Navrhujeme tuto změnu s plným vědomím všech důsledků.
Evropský soudní dvůr přikázal Polsku přerušit těžbu v hnědouhelném dole Turów na dohled českých hranic. Varšavská vláda oznámila, že rozsudek nebude respektovat. Polští přátelé ale budou muset vzít na vědomí, že hnědé uhlí končí.
Jakkoliv často a silně kritizuji vývoj schodku vládního rozpočtu, jakkoliv jsem si naprosto vědom toho, že si nyní půjčujeme za nejvyšší procenta mezi zeměmi Evropské unie, přesto s kolegou Votavou navrhuji částečné snížení DPH.
Nezaměstnanost dosáhla 4,3 procenta. Což je – objektivně – velmi málo. Přinejmenším ve srovnání s běžným stavem ve vyspělých zemích. Přesto se stala největším rizikem české ekonomiky pro příští měsíce i celý rok.
Jakkoliv se Alena Schillerová snaží propagovat skvělou kondici českého vládního dluhu, ve skutečnosti to není pravda. Do dobré kondice mají naše finance nejdále za posledních dejme tomu sedm let.
Rozpočet 2020 skončí podle ministryně financí schodkem 370 až 380 miliard korun. Tedy podstatně nižším, než se předpokládalo – vždyť Alena Schillerová si přišla během roku do parlamentu s žádostí o schodek 500 miliard.
Dramatický spor o způsob rušení tak zvané superhrubé mzdy otevřel konečně po delší době skutečně politický problém. Protože nastavení daňového systému není jen ekonomická otázka, ale také zásadní ideový střet.
Parametry rozpočtu pro rok 2021 vzbuzují diskuse a kontroverze. Řada předpokladů, na kterých je rozpočet postavený, je zpochybnitelných, objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to pro mne je rozpočet téměř neakceptovatelný.
Této vládě zbývá do konce mandátu rok. Zdá se, že pro některé je to signál k zahájení období „po nás potopa“. Osobně ale odmítám asistovat u akcí, které by zasadily veřejným financím ránu, z níž se budou vzpamatovávat roky.
Nedávno jsem psal na twitteru, bylo to ve chvíli, kdy zveřejnilo ministerstvo financí první nástřel schodku na rok 2021, že 116 miliard korun je nereálně málo a že se to nedá zvládnout. Tak teď zase říkám, že 320 miliard je moc.
Nejdříve čtyři lidé u stolu, zavíračka v osm večer. A yní úplné zavření - kromě prodejních okének. I když jen na něco více než 14 dnů (zatím), je to rána českým hospodám. Pro mnohé jistě smrtelná. Protože další v řadě.
Skutečně se nehodlám zařadit do zástupu amatérských epidemiologů, virologů, vakcinologů, parazitologů a koho všeho ještě. Nehodlám rozebírat, zda nákazu pomůže nebo nepomůže zastavit dřívější zavření hospod.
Koalice se shodla na pravidlech pro kurzarbeit. Jsem samozřejmě rád. Ostatně jsme se ho snažili jako opatření pro krizové časy prosadit dlouho. Ale musím varovat – to není samospasitelný krok. Pomůže. Sám ale nezachrání.
Když jsme před měsíci přijímali zákon 191/2020 Sb. zvaný také lex COVID a přinášeli rychlé úpravy do insolvenčního systému, někteří si klepali na hlavu, že je to zbytečná práce. Že dočasné ochrany před věřiteli ničemu nepomohou.
Skoro přesně před dvěma měsíci jsem na tomto místě psal, že nemám problém podpořit plán na záchranu české ekonomiky v rekordní výši 500 miliard korun. Jen jde o to, na co se mají tyto peníze vydat, aby to mělo skutečný smysl.
Covid-19 zasáhl Brno mimořádně tvrdě. Dvě nejvýznamnější mezinárodní akce mého milovaného města jsou kvůli pandemickým opatřením buď drasticky omezeny nebo rovnou zrušeny.
… když brod je ještě daleko. Koronavirus nás na rozdíl od jiných států (zřejmě i díky vládním opatřením a hlavně občanské disciplíně) v zásadě ušetřil. Nyní nám hrozí, že nás srazí na kolena sekundární ekonomický dopad.
Efektivní průměrné zdanění nadnárodních korporací, které pracují v EU v rámci tradičních podnikatelských vazeb, činí podle Evropské komise 23,2 procenta. Stejný ukazatel je u korporací založených na digitálních modelech asi 9,2 %.
Principiálně nemám problém s tím, že ministryně financí a premiér plánují schodek 500 miliard korun. Virus, krize, propad příjmů… Chápu důvody. Ale odmítám něco takového podpořit bez plánu, jak ty peníze budou utracené.