Vždycky si říkám, proboha, proč tím ztrácíš čas, proč ho nevěnuješ něčemu smysluplnému. A pak mi to přesto nedá a jdu se tam juknout. Kam? No na sociální sítě přece. Proč?
Když jsem přemýšlel, co napsat k dnešnímu výročí 17. listopadu, prečetl jsem si svůj deset let starý blog a zjistil, že bych napsal vlastně úplně to samé. A tak si svůj tehdejší příspěvek dovolím tak trochu zrecyklovat.
Geniálního matematika Karla Janečka asi bude nějaký včas budit ze spaní číslovka 116. Právě tolik podpisů mu chybělo k dosažení hranice 50 000 nutných k registraci k prezidentským volbám....
Tak nám ve čtvrtek po 15 letech skončí "nekonečný" seriál Ordinace v růžové zahradě. Tedy vlastně neskončí. I když pro spoustu zejména starších diváků přece jen nejspíš skončí.
Valí se to na nás ze všech stran. Očkování, očkovací centra, vakcíny. V boji s koronavirem má vakcinace klíčový význam, ale nemohu se zbavit dojmu, že občas česká očkovací strategie postrádá prvky logiky. Tak třeba...
Profesionální sport v Česku minimálně v nejbližších dvou týdnech ulehne k "zimnímu spánku". Rčení v zdravém těle zdravý duch holt v čase korony neplatí...
Tak od zítřka se v pražské MHD nemusí, s výjimkou metra, nosit roušky. Konečně, uleví si zřejmě většina lidí. Zejména v letním počasí není nucená ochrana obličeje příjemná a patrně ani zdravá. Jenže...
Říká se, že národ, který nezná svou historii je odsouzen k tomu, aby se opakovala. Jenže je to složité... Lidská paměť je zapeklitý mechanismus, dokáže, bůhví proč, vytěsnit věci podstatné a naopak se časem utvrzovat v domněnkách,
Současná doba koronavirová nepřináší jen trable a nesnáze. Nabízí i ideální šanci zastavit se a přemýšlet. Proč tu vlastně jsme? Co chceme? Kam směřujeme?