vlastimilpodracky.blog.idnes.cz

add

Mnohdy slyším nářky na Ukrajince, kteří využili výhodných podmínek a zvolili naši zemi ke svému exilu. Nemůžeme však vidět jen záporné stránky tohoto exodu.

Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.

Evropa je už ve své podstatě unikátní světadíl. Je složena z mnoha národů, z nichž jen některé se exkluzivně cítí Evropany, většina směřuje svojí kulturou a vazbami jinam.

Myslím si, že selhání Fialovy vlády je tolik, že to musí vzbudit národ k činu. Většina věcí vypadá jako schválnost, jako by si dělali z nás legraci.

Na jistém památníku v českém městě musel být odstraněn nápis popisující dnešní dobu slovy: „Lež se stala normou“. Establishment donutil nápis stáhnout.

Zelenského činy mají mnoho rozporů, které vedou k otázkám o jeho osobnosti, životě a potažmo o významu těchto rozporů pro celou Ukrajinu a Evropu.

Prezident svým pozdním podpisem odložil počátek platnosti změn důchodů o měsíc. Viditelně to bylo proto, aby žadatelé měli ještě možnost požádat o předčasný důchod podle starých předpisů.

Stala se neobyčejně závažná věc, podle mnohých znaků dokonce světového významu: ministr Blažek se setkal v restauraci s Martinem Nejedlým, někdejším poradcem prezidenta Zemana.

V internetovém deníku Seznam byl uveřejněn článek Daniela Anýze polemizující s článkem o českém antropologovi Aleši Hrdličkovi ve Washington Post označujícím ho za rasistu.

Přemysl Janýr v následující recenzi na knihu Zkáza nebo zachování autora Vlastimila Podrackého souhlasí přednostně s kritikou individualismu ve prospěch kolektivismu.

Politický avanturismus a nezodpovědnost za svěřený majetek státu za této vlády vrcholí. Je to skutečně jen neschopnost nebo organizovaná služba cizím zájmům?

Spor o podobu důchodů vedoucí k nějaké důchodové reformě je jen obvyklé přetahování o peníze, nehledá návod, jak peníze vydělat.

Iniciativa Mír a spravedlnost vydala petici, která vzbudila v provládním táboře rozhořčení. Záplava odsudků srovnává tuto výzvu s komunistickými mírovými výzvami nebo dokonce s mnichovanským chováním předválečných velmocí.

Konflikt mezi socialismem a liberalismem pomalu doznívá a začíná dominovat konflikt mezi globálním (univerzalistickým) a lokálním (patriotickým) přesvědčením. Mnozí lidé novému konfliktu nerozumí a vzniká pojmový chaos,

Miroslav Mareš ve svém článku Prokremelské spektrum v ČR (Forum24 25.7.2022) sepsal kuchařku, podle které máme rozeznávat prokremelské trolly, uvedl krátce jejich genezi a s bolševickou útočností píše, jak je na ně.

Komunistický režim je uváděn běžně jako nepřijatelný, ale jeho metody už nikoliv. Mnoho metod praktikovaných dnešními ekologickými a liberálními ideology připomíná, že jsme je už prožili

Kniha Andreje Duhana je dobře napsaným nefilozofujícím, na politiku zaměřeným dílem o řešení postmoderního morálního chaosu a krize identity.

Západní postmoderna je pro ostatní civilizace na naší planetě něco, co obdivují a zároveň nenávidí. Pro boháče z jiných kultur je to jakési prostředí k užívání života, pro chudáky lákadlem, kde by chtěli žít.

Válka je něčí zbožné přání, a to se musí nějak konkretizovat. Zpoza oceánu se snadno prorokuje. Někdo si válku přeje, někdo se jí hrozí. Proč došlo až k takovému termínu? Jak vznikla válečná situace?

Jednání NATO s Ruskem je více než potřebné. Situace je napjatá a Rusové jako slabší z protivníků nemají jinou možnost než ji napínat, aby se problémy řešily. Jinak by se s nimi nikdo nebavil.

Nástupem nové garnitury zmizelo napětí na politické scéně pozorovatelné v minulém období. Tomu odpovídají i projevy, které dříve ze stejných úst byly propagandistické a štvavé. Dnes převládá oznamovací tón.

Byli jsme svědky způsobu voleb, který od listopadu 1989 poprvé nereprezentuje vůli voličů a zpochybňuje demokratický status sněmovny.

V jakém to vlastně žijeme režimu, když jsou občané vydíráni jakýmsi soukromým subjektem nazývaným Dodavatel poslední instance? A co jiného jsou exekutoři než vyděrači? Jak to, že už lid nevládne?

V těchto volbách nešlo v podstatě o nic jiného než o to, jestli se dáme cestou Maďarska a Polska nebo se bezvýhradně podřídíme direktivám EU. Pokud někdo volil podle jiného klíče, podlehl zástupnému nebo okrajovému problému

Dnešní totalitáři, stejně jako někdejší, se zaříkávají, jací jsou demokraté, jací jsou to neobyčejní šiřitelé dobra a jak jejich dobro zvítězí nad zlem starého světa nenávisti.

Zažili jsme už zhroucení komunistického lžirežimu a nemuseli bychom být tak slepí, abychom si neuvědomili, že v Afganistánu proběhlo totéž. Prostě zhroucení režimu drženého oportunisty pod cizí vládou.

Tomio Okamura prohlásil, že participuje na Deklaraci o budoucnosti Evropy (za svobodu) i když ji podepíše až v září. Je viditelné, že národovecké a konzervativní síly se vzpamatovávají.

Postpravdivý svět je svět iluzí, mýtů, ideologických kampaní a propagandy. Pravda není potřebná. Pohybujeme se v chaosu právním a informačním.

Nepřátelství k nekomunistickému Rusku Češi nikdy neprojevili, dnes je to zcela nový fenomén, který ovšem nevychází z českých zájmů ani z historického odkazu a je jen výsledkem zapojení do struktur Rusku nepřátelských.

Malý stát, pokud si má zajistit svébytnost, bezpodmínečně potřebuje politiků všech azimutů. Titova Jugoslávie byla toho příkladem a na Švýcarsku to pozorujeme staletí.