Pokud to tak není, nelze sledovat obojí současně. Tlumočník znakového jazyka také nestojí někde stranou a v jiné vzdálenosti. V ČR komunikuje česky (znakový jazyk není čeština) 98% lidí s postižením sluchu (asi 560 000 z 575 000).
Přesný počet lidí s postižením sluchu, dejme tomu na +-500 v České republice, nikdy nikdo nespočítá, protože neexistuje oficiální evidence osob se zdravotním postižením. Z dostupných zdrojů si však lze udělat představu.
Neslyším a potřebuji sdělení druhé strany v písemné podobě, protože komunikuji česky (zkrátka pouze neslyším - mluvím normálně), tak, jako 98 % lidí s postižením sluchu (třeba babička, která přichází vlivem věku o sluch) v ČR.
Ze strany neinformovaných lidí dochází často k záměně ohluchlých osob s lidmi nedoslýchavými nebo s těmi, kdo se neslyšící již narodili. V důsledku toho vzniká při kontaktu s ohluchlými lidmi mnoho omylů.
Rozpoznání řeči má Microsoft opravdu velmi dobré. Málokdo však ví, že kromě diktování článků, e-mailů a dalšího, jej jde velmi dobře využít při komunikaci s osobou s postižením sluchu, která komunikuje česky.
Pokud někdo neslyší, nevnímá běžné zvuky, při kterých si ten, kdo slyší často ani neuvědomuje, jak jsou důležité. Že pípla mikrovlnná trouba, zvoní domovní zvonek, štěká pes (na kterého nevidí) a podobné.
Velmi často se slyšící lidé domnívají, že pokud někdo neslyší, komunikuje ve znakovém jazyce. Je to kvůli neznalosti problematiky. Znakový jazyk má vlastní gramatiku, pravidla a s češtinou nemá nic společného.
Nevidomý Karel odpovídá na dotazy, na které by kdekdo rád znal odpověď, ale ostýchá se nevidomého vyptávat. Karel dělal rozhovor se mnou (nevidomý s ohluchlým), tak „na oplátku“.
Je velmi potěšující, když autor mediálního obsahu, opatří své video titulky. Avšak kvůli neznalosti problematiky mnohdy vznikne něco, čemu se titulky říkat nedá, protože nesplňují zcela základní parametry titulkování.
Návod, jak vytvořit titulky pro vaše videa pomocí umělé inteligence, abyste zvýšili dosah a zpřístupnili obsah široké veřejnosti, a to bez přepisování či znalostí pravidel titulkování.
Jistě chcete, aby bylo vaše video přístupné všem. Opatřete ho tedy titulky, aby bylo přístupné široké veřejnosti. Titulky totiž nepoužívají pouze lidé neslyšící. Jsou využívány v různých situacích lidmi bez ohledu na stav sluchu,
Je velké usnadnění práce, nechat si titulky k videu na Youtube a dalších sítích, komplet vygenerovat umělou inteligencí, avšak zatím to titulky moc nejsou. Spíše se získá text bez psaní, z něhož je třeba titulky vyrobit ručně.
Při konverzaci s člověkem, který odezírá, nebo používá strojové rozpoznání mluvy, s převodem do textové podoby, je velmi důležitý kontext. A ten je třeba i to, že od číšníka neočekáváme sdělení jaké je počasí.
O chybné výslovnosti cizích slov, osobami s postižením sluchu, už jsem psal několikrát. Ti, co nikdy neslyšeli, že se vyslovuje „koka kola“, vyslovují tak, jak čtou a vypadají za úplné blby.
Často se mě někdo ptá: "Štve tě, že neslyšíš hudbu?" Je to logické, zejména když jsem byl 20 let hudebník, a pak přišel o sluch. Rovněž se v době, kdy vídáme spoustu lidí se sluchátky na uších, vkrádá taková otázka na jazyk sama.
Lidem bez postižení sluchu, určitě přijdou některé (ne-li všechny) z následujícího seznamu největších bariér, týkajících se skrytých titulků na novém webu České televize, jako úplné prkotiny.
Osoby s postižením sluchu, potřebují ke sledování televizoru, nebo videí titulky. Specifikum je v tom, že potřebují, aby byly v titulcích oznamovány zvuky. Teprve pak budou titulky vhodné ke sledování bez zvuku.
Pokud někdo neslyší a potřebuje ke sledování televizoru skryté titulky, přichází často o informace na obrazovce, protože je titulky zakrývají. Tyto informační lišty však nejsou zbytečné (to by jinak na obrazovce nebyly).
Bílé titulky s nedostatečnou průhledností jejich podkladu se špatně čtou, protože mnohdy nejsou k podkladu dostatečně kontrastní. Divák tak vynakládá úsilí na jejich přečtení, protože se často zobrazí pouze třeba 3 vteřiny.
V nové verzi svého webu, ČT odebrala skryté titulky u pořadu "Události" a k živě vysílanému obsahu na vlastním "novém, úžasném" webu je nedodala s odůvodněním, že se ztratily, ačkoli jiná internetová televize tyto titulky má.
Mnoho videí na internetu není opatřeno titulky. U nějakých "z dovolené", to není důležité. Avšak u videí politiků, naučných, nebo třeba dokumentárních, to je k zlosti. Zejména proto, že titulky nepoužívají pouze neslyšící.
Často bývám dotazován na mobilní zařízení a aplikaci pro převod řeči do písemné podoby, pro osobu s postižením sluchu. Ale ta aplikace (pouze automat Okamžitý přepis) může být i vhodná na diktování článků.
Sluch mě opustil zcela náhle, při operaci mé hlavy, ve 40 letech věku, v roce 2003. Do té doby jsem slyšel velmi dobře. Dokonce jsem měl i jako „druhé zaměstnání“ hudbu.
Asi před šesti lety (2016) mě napadlo, že bych si mohl požádat o příspěvek na zvláštní kompenzační pomůcku (proč to je zvláštní netuším). Zašel jsem tedy na Úřad práce, poptal se na to a když mi úřednice řekla, že mohu,
Tohle je přesně to, proč neustále upozorňuji na ono „přivlastnění si“ slova „neslyšet“. V podcastu zmiňuje redaktorka Naďa Čvančarová půl milionu lidí se sluchovým handicapem v Česku (někdo jí to množství musel sdělit).
Potřeby osob s postižením sluchu k novele zákona o zpřístupnění audiovizuálních děl, byly z navrhované novely zcela odstraněny a místo zlepšení asi jde pouze o splnění požadavků EU.
Velmi často se slyšící lidé domnívají, že pokud někdo neslyší, komunikuje ve znakovém jazyce. Je to kvůli neznalosti problematiky. Znakový jazyk má vlastní gramatiku, pravidla a s češtinou nemá nic společného.
Tak jsem v rámci průzkumu přepnul po roce a půl jinam, než na ČT (na Prima ZOOM) a vydržel sledovat dva celé pořady, abych zjistil, jestli tam jsou rychlotitulky. Je to ale ještě lepší.
Dělat z lidí, kterým je mateřským jazykem český jazyk negramoty s tím, že často nerozumí psanému textu, je podobné, jako tvrdit, že Francouz nerozumí psané francouzštině, Němec psané němčině,